dobře podané příběhy

Lehce netradiční detektivka, na které oceníte, že vám přináší náhled do děje z několika různých pohledů. Z počátku děje oplývá svěžestí prostředí, postav i celkového děje, ke konci ale ztrácí kniha nastavenou laťku, přesto úplný konec čtenáři vše vynahradí, neutápí se v patosu, tak jak to mají mnohé detektivky ve zvyku. Pokud bych měla nalézt na knižním trhu obdobou knihu, lze jí přičíst podobnost ke tvorbě Gillian Flynn. Pokud vás bavila Zmizelá, bude vás bavit i Na zabití. Audioknihu jako takovou doporučuji, interpretům se podařila velmi zdařilá práce a posouvají tuto knihu na pomyslný vyšší stupínek zážitků, které si můžete jako čtenáři (v tomto případě posluchači) odnést.

Kafkova Proměna je na první pohled naprosto absurdním dílem. O to více posluchače překvapí, kolik známého v příběhu Řehoře, který se jednoho dne probudil jako brouk, nalezne. Kniha začíná Řehořovým probuzením. To ráno postupně zjišťuje, nakolik se jeho tělo změnilo. Objevuje své nohy a kusadla, jiné chutě k jídlu. Paradoxně svůj stav nijak nevysvětluje ani po vysvětlení netouží. Stav bere jako daný. Uvězněn v těle někoho, či něčeho, jiného, chápe plně realitu běžného života. Mění se také Řehořova rodina. Sestra, která se o něj stará, musí začít pracovat, stejně tak, jako Řehořův starý otec. Rodinná situace se zhoršuje nejprve z hlediska finančního, postupuje ve psychické vypětí, které vrcholí odporem k Řehořovi. Situace se vyhrotí jednoho večera, kdy Řehoř, který touží po rodinném kruhu, ale vědom si své odlišnosti, potají opustí svůj pokoj, aby skryt pozoroval dění v bytě. V proměně Řehoře jsem viděla osud člověka, jehož život se změní po těžkém úrazu nebo následkem agresivní nemoci. Přístup okolí, které nechápe, nakolik se v těle skrývá osoba, kterou znají a milují. Uzamčení, kdy Řehoř nemůže komunikovat, ale plně rozumí okolí a chápe vše, co ostatní říkají a dělají. Těžkosti rodiny, kdy se její člen změní. Prvotní naděje, které se mění ve skepsi, zlostné okamžik a nakonec určitá úleva, když vše skončí. Příjemně mě překvapilo mluvené slovo pana Budaře. Komedianství šlo stranou, příběh je čten čistě, s odstupem. Podání tak jen umocňuje Řehořův přístup k proměně, který se promítá do samotného vyprávění.

Olivier Truc vypálil s Posledním Laponcem skandinávským autorům ponurých thrillerů rybník přímo pod nosem. Tento deckare, jak se žánru říká Švédsky, nese mimo fantasticky napínavý příběh se zápletkou ve stylu honu za pokladem a spletitého poutavého vyšetřování i mimořádně vysokou antropologickou hodnotu, když Truc vykresluje s citlivými nuancemi vztahy v polární Sápmi. Dramaturgie tohoto příběhu je tak bravurně zpracována, že se mi kolikrát tajil dech. Originální a napínavé, jak kniha, tak audio.

Jedná se o pohádkový příběh s hororovými prvky, které na nahrávce vyniknou díky skvělému namluvení Lukáše Hlavici. Jeho hlas tomu všemu dodává skvělý nádech napětí až hrůzy, proto bych to doporučila k poslechu mládeži od 12 let. Krabat do příběhu přichází jako čtrnáctiletý chlapec, který však během tří let dospěje v muže, protože práce i život v mlýně je hodně těžký a tajemný. Proč se k mletí nepoužívá sedmý tzv. Mrtvý chod? Pro koho pracují v noci o novoluní? Proč jich na práci má být vždy dvanáct? Tyto a další tajemství Krabata zajímá, ale chce to čas, než na ně dostane odpovědi, pokud vůbec. Zároveň se nade všemi učedníky vznáší hrozba smrti, neboť v noci na Nový rok musí jeden z nich zemřít. Dokáže se Krabat vzepřít Mistrovi? Nebo se stane stejně zlým člověkem jako jen on sám? Mistr se totiž domnívá, že Krabat má velký potenciál a byl by to podle něho vhodný nástupce, proto ho často pokouší a sleduje, protože chce vědět, jak se v různých situacích zachová. Jednotlivé postavy v poslechu vynikají a odhaluje se jejich charakter, hodně jich dokonce překvapí. Všechny jsou však velmi vypilovány, takže do příběhu přinášejí kousek sebe a tím je všechno obohaceno. Kniha je postavena na lužickosrbské legendě o boji Mistra a jeho učedníka, která se objevila nejen v Německu, ale i ve staré Indii. Příběh se legendou nechal jen inspirovat, je velmi dobře propracovaný, protože se autor pokusil i o jistou autentičnost života v mlýně na přelomu 17. a 18. století, takže se tu objevuje přímé názvosloví zařízení, které se v té době v mlýně používalo. Přesto by se to mohlo stát nudné a nezáživné, opak je však pravdou, protože tyto fakta autor zasunul do příběhu, a proto vše působí velmi přirozeně a nijak to odvádí od děje. Jen při poslechu to může být trochu namáhavější. Mě osobně se poslech líbil, ale raději jsem si nejdříve přečetla knihu, abych věděla, do čeho jdu. A pokud mám srovnat poslech s četbou, tak kniha se mi zdá lepší variantou, proto ji můžete mít vždy po ruce, kdežto audioknihu máte v počítači, a pokud se o něj dělíte s dvěma sourozenci, tak to může být trochu problém. Audiokniha Čarodějův učeň je pohádkový příběh o kouzlech, zároveň v sobě skrývá i temné hororové prvky. Věřím, že by se kniha mohla líbit i dnešní mládeži, ti si poslech užijí.