Nikdy jsem pana spisovatele nečetla, asi proto, že mi připadal moc populární a komerční. Ale po vyslechnuté knize "můj život po životě" (samozřejmě na Audiotéce) jsem se nechala zlákat další knihou a dobře jsem udělala. Poslouchala jsem ji místo hudby při běhu a strašně jsem se nasmála (rozhodně je při běhu v lese příjemnější tento typ knihy, než např. "Děs"...). Biomanželka se mi zdála svižnější. Biomanžel spíše jako slovní ekvilibristika, ale vzhledem k předtím vyslechnutému "Můj Život po životě", to tak nějak chápu. Těším se na další

Už vím, od čeho jsou ukázky, litovala jsem, když jsem si knihu koupila. "Parodování" dívčího hlasu hlavní hrdinky v podání Martina Stránského mi skřípalo v uších. Naštěstí se později trochu ztratila přehnanost intonace - nebo jsem ji přestala vnímat? Děj zasazený do desetiletí je protkaný drobnými příběhy vedlejších hrdinů, které se spojí ve zdánlivě nepochopitelné linii. Ta má ale opravdu šťávu! Souhra hlavního prožitku černošské hrdinky, která to světu natře, s ostatními postavami je vyšperkovaná řadou situačních scén, mnohdy neuvěřitelných, mnohdy humorných tak, že si budete v tramvaji zakrývat cukající koutky, mnohdy šokujících, že zůstanete stát na přechodu... Ale na něj pozor - i naší Analfabetce byl osudným. Ostatně nevyzpytatelný osud ve světě, který je menší, než se může zdát, je tím hlavním, nad čím budete po poslechnutí této knihy přemýšlet.

Popravdě jsem byla vůči audioknize lehce skeptická. Nenašla jsem nikterak negativní komentáře a hodnocení a to nikdy nevěstí nic dobrého. Bála jsem se, že kniha bude posluchačům více nutit myšlenku budhismu. Spletla jsem se. Myšlenky budhismu v díle najdete, najde i ono lehké tlačení, ale pokud knihu doposloucháte, můžete s klidným svědomím pokračovat ve svém naprosto nebudhistickém životě. Možná tomu přispívá i hlas vypravěčky, že kniha působí jako pohádka. Možná je to tím, že kniha ukazuje zlobu, závist, lenost a další negativa našich životů a nabízí, jak se negativ zbavit. Ale pořád nechává prostor volnému a samostatnému rozhodnutí.

Nádhera. Skvělá kniha a to jak ji J. Dvořák načetl je obdivuhodné. Navíc doplněné podmanivou hudbou. Kniha má dvě časové linie, ale tentokrát to nejsou dětská traumata detektiva, ale vzpomínky nemocného muže. Já už mám favorita na audioknihu roku a moc se těším na třetí díl.