Válav Cílek: Krize začíná tak, že stát se drolí. Má cenu dívat se do budoucnosti optimistickými očima. Dostaví se pocit bezmocnosti. Rozhodněte se přežít.
Knihcentrum.cz
Vladimír Kořen: Je kolem mě spousta příběhů, které jsou běžně lidské. K životu patří nejen radost, ale i slzy. Manželka má knihu rozečtenou a pořád žiju.
Lukáš Kouřil: Je to zachycení posledních šestnácti let. Babička mi řekla: „Konec dobrý, všechno dobré.“ Všichni čerství třicátníci si knihu užijí.
Roman a Jana Vaňkovi: Shodnout se musíme na všem. Potřebuju neustálou oponenturu. Je spousta surovin, co nevidíme.
Kopecká: Jsem spíš pravidelný pisálek. Stardance mě naučilo nebrat se tak vážně. Nezpovídám se z toho, koho miluju.
Moravec a Dvořák: Na záchranku jsou lidi hodní. Byla by ostuda, kdybych se o první pomoc alespoň nepokusil. Kdo bude v další knize, a proč zrovna Dana Drábová?
Vojtěch Bernatský: Rád komolím jména. Své sny jsem si splnil. U sportu se ve mně probouzí češství.
Čuba: V roli spisovatele se cítím dobře. Trošku jsem zneužil popularity. Ostrava je pro mě taková Popelka.
Meixnerová: V knihovně jsem prakticky vyrůstala. Dokument jako žánr mě baví a do kritiky se pouštět nebudu.
Maršálek: Čokoláda vždycky bývala za odměnu. O StarDance vím přes dva roky. A nejlepší ze všeho je žemlovka od babičky.
Místecký: Všechno to začalo Shakespearem. Proč se někdy schováváme za pseudonym a kdo je opravdu autorem Macbetha.
