Toulky českou minulostí 801 - 850 - audiokniha obsahuje mluvenou verzi úspěšné knihy o historii české země, jejímž autorem je Petr Hora–Hořejš, kterou do zvukové podoby převedl Josef Veselý. V nahrávce účinkují: Iva Valešová, František Derfler, Igor Bareš, Josef Veselý.
Na počátku byla kniha Petra Hory – Hořejše „Toulky českou minulostí“. Pozoruhodný pokus o moderní, dokumentárně bohatý a čtenářsky přitažlivý výklad zásadních událostí českých dějin. Když přišel redaktor brněnského studia Českého rozhlasu Josef Veselý s nápadem vytvořit její rozhlasovou podobu, jistě netušil, že se seriál stane jedním z nejúspěšnějších rozhlasových pořadů. A protože mnozí z posluchačů se ke „svým“ příběhům rádi vracejí, vznikla i tato audiokniha.
Obsah:
800. Žena ze zajíce v lásce udělá do rána kance
801. Kde na stromech harmoniky rostou
802. Nezapadlý vlastenec
803. Botanička v krinolíně
804. Tak to bych uměl taky
805. Češi v Čechách nemají jinou volbu než být Němci, anebo nebýt
806. Sněmování v hanáckých Aténách
807. Normalizace
808. Pohled do c. k. privátu -Jeho apoštolského Veličenstva Františka Josefa I., z Boží milosti císaře rakouského, krále českého, krále uherského etc., etc.
809. Maminka a manželka
810. Kdyby tak nebyl císařem
811. Tichý státní převrat
812. Přišel jsem na svět mrtev
813. Kdo sám v sebe doufá, ten nejlepší podporu nalezl
814. Nebezpečné individuum
815. Sviť, měsíčku, polehoučku, skrze hustý mrak, jakpak se ti Brixen líbí? Neškareď se tak
816. Nic se netrap, duše má, že je život krátký
817. Připadám si jako Robinson Crusoe
818. V zemi, kde se zastavil čas
819. Velký italský malér Franze Josefa
820. Konec absolutismu
821. Chmelová tyčka
822. Vrhám se do práce, abych spravil svou duši
823. Paleta je proti přírodě chudá. není na ní světlo
824. Když je život neveselý, zkusme jej zkrášlit
825. Putování Matěje aneb Miloty či též Morice
826. V mysli vlast, v paži sílu
827. Člověk je tu proto, aby si něco předsevzal a aby to vykonal
828. Přeskoč, přelez, ale nepodlez
829. Král železnic
830. Honorář pro básníka
831. Je lépe v mylné naději sníti, před sebou čirou temnotu, nežli budoucnost odhaliti, strašlivou poznati jistotu
832. A prostý kvítek mateří–douškou nazvaly
833. Vždyť člověk je syn naděje
834. Jen pravda je diadém umění
835. Digger
836. Utlučeme je čepicemi
837. Milovaný manželi, drahý tatínku
838. Kde jsou Prajzi, tam je válka
839. K divadlu se nám nedostává jenom dům, básníků, aktérů a pak publikum
840. Prozatímní divadlo pro prozatímní národ
841. Císařsko–královský řez
842. Pan jurisdoktor, kompozitor a direktor
843. Výpomocný ústav v době přechodné
844. Na zdar Národního divadla!
845. Cesty kamenů
846. Slavnost poklepů
847. Fricek
848. Záškolák Bedřich Smetana
849. Veliký muzikant. Nebo veliký darebák
850. Takhle bude jednou chodit světem náš Fric