V pražském divadle Viola usedá na dvě židle, vedle herečky je nově i jeho ředitelkou. Jak si s touto dvojrolí Klára Cibulková hodlá poradit? Vyhodí z repertoáru i své kusy? „Pokud neuvolníte židli, na které furt sedíte, tak si tam nikdo jiný nesedne a nedojde k žádné změně,“ myslí si Klára Cibulková, jejíž vizi pro Violu inspirují newyorské večery hudební improvizace i historie divadla samotného. Jakým dílem vyzkouší, zda publikum stále přijímá i poezii?