Audiokniha Knihkupec z Kábulu, autorka Åsne Seierstad, překlad Daniela Zounková. Čte Barbora Goldmannová, režie Ondřej Černý.
11. září 2001 – tohle datum změnilo náš pohled na Afghánistán. Krátce po americké vojenské odvetě přijela do Kábulu také válečná reportérka Åsne Seierstad. Nenapsala knihu o boji s terorismem, ale o jedné afghánské rodině.
Sultán Chán, knihkupec z Kábulu, ji nechal zblízka pozorovat život v jeho domácnosti. Vztahy mezi první a druhou ženou, dcerami a syny i dalšími příbuznými. Sultán chápe svou práci jako životní misi – chce Afghánce vzdělávat a nechávat svobodně zaznít všechny názory. Doma ale platí jen jeho slovo. Rozhoduje o celé rodině. Kdo si koho může vzít, s kým se smí stýkat, kde a zda vůbec může pracovat. Nemá rád burky, ale ženy s vlastním rozumem také ne. „Čtu Knihkupce z Kábulu a vidím před sebou přesně tu afghánskou domácnost, v jaké jsem žila několik let i já. Se vším, co na ní lze milovat, obdivovat, ale i nesnášet,“ napsala Petra Procházková. Åsne Seierstad pronikla do afghánské každodennosti tak hluboko, jak se to nepodařilo snad žádné ženě „ze Západu“.
ÅSNE SEIERSTAD
Åsne Seierstad (* 10. února 1970 Oslo) je norská novinářka a spisovatelka, známá díky svým knižním reportážím mapujícím každodenní život ve válečných zónách – v Kosovu, Afghánistánu, Iráku či Čečensku. Åsne Seierstad se narodila v norském v hlavním městě, ale vyrostla v Lillehammeru. Studovala ruštinu, španělštinu a dějiny filozofie na Univerzitě v Oslu.
Od roku 1993 do roku 1996 pracovala pro časopis Arbeiderbladet jako korespondentka z Ruska a v roce 1997 referovala o událostech v Číně. Od roku 1998 do roku 2001 pracovala pro veřejnoprávní rozhlas a televizi NRK. Byla vyslána například do separatistické srbské provincie Kosovo. Výsledkem byla její první kniha: Med ryggen mot Verden: Portretter fra Serbia (Zády k světu: Portréty Srbska), která vyšla v roce 2000. Známé jsou také její reportáže po útocích 11. září 2001 ve Spojených státech.
Poté pracovala již na volné noze. Druhá její reportážní kniha, bestseller Bokhandleren i Kabul (Knihkupec v Kábulu), zaznamenala období po pádu Tálibánu, které prožila s jednou afghánskou rodinou. Kniha byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků a v Norsku se stala nejprodávanější knihou všech dob, s více než dvěma miliony prodaných exemplářů. Provázel ji ovšem soudní spor a obvinění z narušení soukromí hlavního hrdiny vylíčeného v knize.
Další kniha Honderd-en-een dag in Bagdád (Sto a jeden den v Bagdádu) popisuje tři měsíce strávené v Iráku v době invaze pod vedením USA roku 2003. Kniha De krenkede: historier fra Tsjetsjenia (Napadení: Příběhy z Čečenska) je reportáží z poválečného Čečenska.
Později se Seierstad rozhodla zaměřit více na vlastní norskou společnost. Knižní reportáž En av oss: En fortelling om Norge (Jeden z nás: příběh o Norsku) vyšla v roce 2015. Popisuje teroristický útok pravicového extremisty Anderse Breivika. Stala se námětem filmového dramatu s názvem 22 July, který natočila streamovací služba Netflix. V roce 2016 vydala další reportážní knihu To søstre (Dvě sestry), v níž mapuje motivaci mladých lidí, potomků přistěhovalců, kteří se přidávají na stranu těch nejradikálnějších islamistů a k teroristickým skupinám.
Åsne Seierstad mluví plynule pěti jazyky a rozumí dalším čtyřem. V současnosti žije v Oslo.
BARBORA GOLDMANNOVÁ
