Poetické vyprávění o radostech a strastech života svatojánských broučků.
Pohádkové vyprávění o rodině a přátelích neposlušného svatojánského Broučka bydlícího za potokem pod jalovcem i s tatínkem a maminkou. Autor knihy byl evangelický kněz a Broučci jsou alegorickým zobrazením rodiny, která žije podle křesťanských hodnot, v souladu s přírodou. Šlo mu především o zobrazení významů, jako byly rodová soudržnost, vzájemná úcta, harmonie člověka a přírody, či poslušnost Bohu. Jednotlivé epizody se odehrávají v průběhu kalendářního roku, tedy od zimy, respektive jara do zimy a popisují nejen hlavní činnost svatojánských broučků, tedy v noci svítit lidem (proto mají hlavní hrdinové knihy opačný životní cyklus, tj. ráno je večer a naopak), ale i všednodenní starosti a radosti.
Od svého prvního vydání v roce 1876 až doposud vyšel neuvěřitelný počet vydání a s ilustracemi těch nejznámějších výtvarníků. Dodnes si nachází své dětské čtenáře a některá převedení na filmové plátno, nebo rozhlasové inscenace, jsou legendární. Do plejády přispívá v roce 2021 i nakladatelství Tympanum se svou verzí, kterou bravurně načetla Naďa Konvalinková.
JAN KARAFIÁT
Evangelický farář. Narodil se v Jimramově jako devátý z deseti dětí. Začal studovat litomyšlské gymnázium, ale středoškolská studia ukončil maturitou v německé Gütersloze, aby pokračoval na teologickou fakultu v Berlíně a v Bonnu a bohoslovecká studia zakončil v povinné Vídni. Po absolutoriu se pro něj nenašel volný sbor, proto nastoupil jako vychovatel v Kolíně nad Rýnem. Po několika letech se mu naskytla příležitost pracovat misijně a vedle přípravy bohoslužeb také učil. Dostal možnost absolvovat studijní cestu do Edinburgu a zde potkal osudovou ženu svého života – Joan Denistoun Buchanan, která se pro něj stala mateřskou přítelkyní a podporovala ho nejen duchovně, ale také finančně. Když se ze Skotska vrátil, nějakou dobu učiteloval v Čáslavi, aby se konečně v roce 1874 stal farářem na Hrubé Lhotě. Zde měl také možnost literárně tvořit. Po dvaceti letech odešel do Prahy, kde zůstal až do konce svého života. Nejprve vypomáhal ve sboru na Vinohradech, později po celé Praze i mimo ni a dokonce i prováděl bohoslužby i ve svém bytě na Vinohradech. Z jeho díla je především nutno připomenout Rozbor kralického Nového zákona co do řeči i překladu, kritické vydání Kralické Bible z roku1613, Broučky, Broučkovu pozůstalost a jeho Paměti.
NAĎA KONVALINKOVÁ
Po absolutoriu DAMU působila nejprve v Divadle J. K. Tyla v Plzni, poté přešla do Městských divadel pražských. V současnosti hostuje v pražském Vinohradském divadle, divadlech Viola a Broadway a spolupracuje s agenturou Harlekýn. Namluvila několik večerníčků (např. Hajadla), uplatňuje se také jako moderátorka dětských televizních pořadů a patří k úspěšným dabingovým herečkám. Jednou z jejích nejznámějších filmových rolí je dívenka Květuška z filmu Adéla ještě nevečeřela, hojně je obsazována také v pohádkách – např. Honza málem králem (1977), Nesmrtelná teta (1993), Kouzelný měšec (1996) nebo Lotrando a Zubejda (1997). Coby patronka nadačního fondu Rozum a cit se rozhodla spojit svou tvář a osobnost s podporou pěstounských rodin.
