Audiokniha Zaslepení od norského autora Jørna Liera Horsta přináší další případ komisaře Williama Wistinga, známého už z titulů Honicí psi a Poustevník. Vypráví opět Zdeněk Kupka
William Wisting #10
Wistingova dcera Line čeká dítě, a proto se rozhodne přestěhovat zpátky do rodného města Stavern, kde potkává svou bývalou spolužačku Sofii. Sofie je svobodnou matkou, která právě zdědila dům po svém dědečkovi – o němž se proslýchalo, že byl kápem místního podsvětí. Při vyklízení domu objeví v trezoru ve sklepě pistoli, se kterou si neví rady, a proto ji odevzdá na policii. Nález vyvolá velký rozruch. Ukáže se totiž, že souvisí s velkým mezinárodním případem, který měl být už dávno vyřešený. Wistingovi se však zdá, že na tomto případu něco nesedí. Aby prosadil svůj názor, musí se ale tvrdě postavit proti svým zcela zaslepeným kolegům přehlížejícím fakta, která se jim nehodí.
JØRN LIER HORST
Patří mezi nejvýraznější norské spisovatele detektivek. Dobře ví o čem píše, jelikož vystudoval policejní akademii, kriminologii a psychologii. Téměř 20 let pracoval jako vyšetřovatel v norském Larviku. Od roku 2013 se věnuje téměř výhradně spisovatelské činnosti, ale se svým oborem se snaží udržet stálý kontakt. Největší pochvaly kritiky dostává hlavně za dokonalou znalost policejní práce, kterou líčí přesně a bez jakýchkoliv příkras.
ZDENĚK KUPKA
Herec Divadla Pod Palmovkou Zdeněk Kupka se narodil v roce 1971 Liberci. Věnuje se takřka výhradně divadelní profesi. Od roku 1995 prošel divadly v Uherském Hradišti, Karlových Varech, Českých Budějovicích a pražským divadlem Pod Palmovkou. Na českých jevištích měl možnost potkat se s rolemi Malvolia ve Večeru tříkrálovém, Trigorina v Rackovi, Gilese v Pasti na myši, Joa v Někdo to rád horké, Johna Proctora v Čarodějkách ze Salemu, Chlestakova v Revizorovi, Krále Bertieho v Králově řeči, nebo Krále Artuše v muzikálu Monty Python’s Spamalot. Ve volném čase se intenzivně věnuje tenisu a golfu.
Copyright © Jørn Lier Horst, 2015. Published by agreement with Salomonsson Agency. Překlad © Kateřina Krištůfková, 2018.
