Audiokniha V propastech stínů, autor Engelbert Prim, čte Martin Zahálka, režie Miloš Vrána.
Boží mlýn s turbem #2
Z temných mračen, která se nad lidstvem léta stahovala, konečně uhodilo. Většina světové populace podlehla vražednému viru. V agonii se zmítající civilizaci dorazila mimořádně silná série elektro-magnetických pulzů. Většina elektroniky byla nenávratně zničena. Státní struktury, policejní složky, armády, to všechno se rozpadlo. Svět, jak jsme ho znali, přestal existovat.
Dvaadvacet let po těchto událostech se vydává osamělý muž na svou poslední cestu, cestu přes řeku Styx. Není to ale člověk, který by se snadno vzdával, takže není žádným překvapením, že o svůj život bojuje jako lev. V jeho možná posledním zápase mu paradoxně pomáhají přízraky jeho minulosti, temné a krvavé. Podaří se mu z té propasti stínů vyhrabat? Cháron každopádně tentokrát nebude mít snadnou práci.
Drsný vědeckofantastický román z ponuré éry soumraku lidstva, kdy nožů není nikdy dost a kdy nejlepším přítelem člověka pes, ale spolehlivá, dobře naolejovaná bouchačka. A protože zbraně jsou nebezpečné hračky, občas ukápne i nějaká ta kapka krve.
ENGELBERT PRIM
Do šuplíku psal už odmala, i když tenkrát to byl ještě kufřík s medvídkem. Jeho první literární počin byl pravděpodobně dopis soudruhu kamarádovi ze spřátelené školy, ve kterém popisoval, co dělal o prázdninách. Vše si komplet, do posledního písmene vycucal z prstu. Poté, co dostal kufříkový psací stroj Mercedes po dědečkovi, naučil se na něm psát dvěma prsty. Když nastoupil k výkonu Základní vojenské služby, stočila se jeho témata docela přirozeně k tomu, co by býval dělal, kdyby k výkonu Základní vojenské služby nenastoupil. Kamarádi, kterým své rukopisy půjčoval, ale nepochopili jejich hloubku a poslání a měli je čistě za erotickou literaturu.
Po vojně, maje stále touhu psát, ve svých literárních pokusech čas od času pokračoval, nemaje ale pořádného tématu, stále jen do šuplíku.
První hrubé obrysy neohroženého hrdiny přezdívaného Boží mlýn s turbem a zatím nejasné linie jeho neobvyklého příběhu se začaly samy od sebe rýsovat na vnitřní straně Elgelbertovy lebky jedné promoklé noci, kdy hromy burácely, oblohu křižoval jeden blesk za druhým a kdy nebylo vůbec těžké si představit, že přichází apokalypsa.
MARTIN ZAHÁLKA
Martin Zahálka je uznávaným dabérem, ztvárnil desítky divadelních rolí a zahrál si v řadě seriálů. Po Střední průmyslové škole strojní pracoval jako promítač vojenského kina v Boru u Tachova a poté se přihlásil na DAMU na obor herectví. Po svém prvním angažmá ve Státním divadle v Brně přešel do Divadla J. K. Tyla v Plzni a od roku 1992 je členem uměleckého souboru Divadla na Vinohradech v Praze. Zahrál si např. Greye v Králi Krysovi, Oronta v Misantropovi, skvěle fotí a načítá audioknihy.
