Audiokniha Tři kamarádi obsahuje román Ericha Marii Remarqua. Čte Hynek Čermák.
„Bez lásky je člověk vlastně jako mrtvola na dovolené.“
Robby Lohkamp má s Ottou a Gottfriedem malou autodílnu s benzinkou. V nejistých časech Výmarské republiky je kamarádské podnikání drží nad vodou a umožňuje jim na silnicích projíždět vozy způsobem, po němž hrozí mastná pokuta. Mladík přespávající v penzionu u hřbitova by se přesto rád rozletěl daleko víc – třeba až ke světlům Ria de Janeira –, jenže křídla mu přistřihly frontové zážitky z první světové války i vratký mír lemovaný nouzí a popíjením. Pak potká Patricii, a svět rázem dostává smysl. Robbyho milá je upřímná, jiskrná, a přece pořád zimomřivá, což má zdrcující příčinu. A jako by té smůly let 1928/29 nebylo dost, začínají v ulicích běsnit gauneři podněcovaní plamennými projevy knírkatého psychopata. Výsledek? Ať se v románu velkého německého pacifisty schyluje k hnědému teroru, kterému člověk neujede ani rychlostí 189 km/h, navzdory době pod psa se mu chce tolik žít – a přežít. I když osud je někdy proti.
Za výpad proti Hitlerovi v románu z roku 1936, který směl tehdy vyjít jen v Nizozemsku a nejnázorněji dokládá Remarquovu spřízněnost s velikány „ztracené“ generace Hemingwayem a Fitzgeraldem, vystupňovali nacisté represe vůči tvůrci, vedené proti němu už od převratu v roce 1933. Filmovou verzi románu přesto hollywoodský režisér Frank Borzage natočil už v roce 1938 s Margaret Sullavanovou v roli Patricie, která byla za tento výkon nominována na Oscara.
ERICH MARIA REMARQUE
Syn knihvazače z dolnosaského Osnabrücku byl z lavice učitelského ústavu odvelen do zákopů první světové války, kde byl záhy vážně raněn a zbytek bojů proležel v lazaretu. Frontové trauma mu dlouho nedovolovalo zapojit se plně do dění v poválečné Výmarské republice, a tak střídal různé profese i zájmy. Pocity poválečné „ztracené generace“, jejíhož klíčového německého spisovatele představuje, památně zachytil v románech Na západní frontě klid (1929), Cesta zpátky (1931) a Černý obelisk (1956). Po nástupu nacismu v roce 1933 se za humanistické přesvědčení ocitl na seznamu zakázaných autorů a jeho knihy se pálily. Perzekuce autora se vystupňovaly po holandském vydání Tří kamarádů (1938), kdy byl režimem označen za židovského zrádce. O rok později stačil emigrovat do USA, kde získal americké občanství, což se bohužel nepodařilo jeho sestře, jejíž krutý koncentráčnický osud Remarqua přiměl k napsání románu Jiskra života (1952). Hrůzy nacismu vylíčil i v prózách Miluj bližního svého (1941), Vítězný oblouk (1946) či Noc v Lisabonu (1962).
HYNEK ČERMÁK
Po studiu DAMU prošel mimopražskými činohrami až na jeviště Dejvického divadla, kde září od roku 2010. Objevoval se v rolích drsňáků s něžným srdcem (Muži v naději, Santiniho jazyk, Ve stínu, Cirkus Bukowsky ad.), nicméně nejvýraznější příležitost mu poskytla role majora Kuneše ve dvou řadách seriálu Rapl a na opačné straně zákona dilogie Gangster Ka a Gangster Ka: Afričan. Za postavu policisty ve filmu Nevinnost získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli. Další polohy prokazuje v seriálech Dabing Street, Čtvrtá hvězda či Zkáza Dejvického divadla nebo ve filmech Americké dopisy, Svatá čtveřice, Národní třída a Poslední aristokratka.
Copyrights:
Audiokniha (P) & © OneHotBook, 2020. Všechna práva vyhrazena.
