Audiokniha Sluneční stát, autor Tommaso Campanella, čte Vladimír Vokál.
Sluneční stát, který poprvé vychází jako audiokniha, je utopické dílo, které prostřednictvím dialogu popisuje ideálně uspořádanou společnost. Příběh je vystavěn jako vyprávění cestovatele, jenž se dostane do zvláštního města vystavěného na kruhovém principu, kde je vše podřízeno řádu, rozumu a harmonii. Město samotné je symbolem dokonalosti – jeho architektura, uspořádání i obranný systém odrážejí ideu racionálně řízeného světa.
Základem tohoto státu je společné vlastnictví – neexistuje zde soukromý majetek, rodina ani individuální ambice v dnešním smyslu. Obyvatelé žijí kolektivně, sdílejí práci, výchovu i každodenní život, což má odstranit sobectví a sociální nerovnosti. Campanella tím radikálně zpochybňuje tradiční společenské uspořádání a tvrdí, že právě soukromé vlastnictví je zdrojem konfliktů a morálního úpadku.
Řízení státu je svěřeno moudré elitě, v jejímž čele stojí kněz-filozof nazývaný „Metafyzik“. Ten spolu s dalšími třemi představiteli (Moc, Moudrost a Láska) organizuje všechny oblasti života – od politiky přes vzdělání až po reprodukci obyvatelstva. Společnost je silně racionalizovaná: důraz je kladen na vědu, vzdělání a systematické poznání světa, které je dokonce vizuálně ztvárněno na zdech města jako jakási encyklopedie lidského vědění.
Velkou roli hraje také výchova a práce. Každý jedinec je od dětství veden k poznání různých oborů i řemesel, přičemž práce není trestem, ale přirozenou součástí života a měřítkem zásluh. Campanella zde předkládá vizi společnosti, kde se propojuje věda, morálka a kolektivní dobro – zároveň ale otevírá otázky o svobodě jednotlivce, protože tento ideální řád je vykoupen silnou kontrolou nad životem lidí, včetně jejich vztahů a rozmnožování.
Sluneční stát bývá dnes čten především jako klasická renesanční utopie, ale už od 19. století získal i výrazný ideologický výklad. Karl Marx a Friedrich Engels jej totiž řadili mezi díla tzv. utopického socialismu – tedy mezi rané pokusy představit společnost bez soukromého vlastnictví, založenou na rovnosti a kolektivním životě. Campanella se tak ocitl po boku autorů jako Thomas More a stal se součástí tradice, z níž měl podle marxistů vyrůst moderní komunismus.
