Audiokniha Proč nejsem komunistou I. obsahuje první část příspěvků do stejnojmenné ankety i reakce komunistických oponentů z roku 1924. Autoři Karel a Josef Čapkovi, Josef Hora, S. K. Neumann a další. Čte Antonín Kaška. Autoři hudebních předělů Eugene Pottier a Jan Seidl. Hudební předěly interpretuje Šťěpán Slavík.
V roce 1924 otevřel Ferdinand Peroutka v časopise Přítomnost anketu Proč nejsem komunistou? Příspěvky do ní napsali přední čeští spisovatelé a intelektuálové - Karel a Josef Čapek, Jan Herben, František Langer, Josef Kopta, Fráňa Šrámek, Ladislav P. Procházka, Jaroslav Kallab, Richard Weiner, Jaroslav Kříženecký i Ferdinand Peroutka. Na anketu zareagovali i přední čeští komunisté, spisovatelé Josef Hora, Ivan Olbracht a Stanislav Kostka Neumann.
Pro naši audioknihu jsme udělali výběr poloviny přispěvatelů v anketě i komunistických oponentů v Rudém právu a časopisu Reflektor.
OBSAH
1. Karel Čapek - Proč nejsem komunistou?
2. Josef Hora - Omyly Karla Čapka
3. Josef Čapek - Proč nejsem komunistou?
4. PhDr. Jan Herben - Proč nejsem komunistou?
5. Prof. JUDr. Jaroslav Kallab - Proč nejsem komunistou?
6. Richard Weiner - Proč nejsem komunistou?
7. Stanislav Kostka Neumann - Dopis z Prahy
Karel Čapek (1890 – 1938) byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a fotograf. Ve své eseji Proč nejsem komunistou? přinesl tak zajímavé názory, že i dnes po 95-ti letech běhá mráz po zádech z toho, jak dokonale dokázal zmapovat problematiku komunismu pouhých několik let od Velké říjnové socialistické revoluce v Rusku.
Josef Hora (1891 – 1945) byl český básník, překladatel a literární kritik. V době vydání eseje Karla Čapka byl redaktorem Rudého práva. V článku Omyly Karla Čapka zareagoval jako první velmi ostře, až agitátorsky. Po rozchodu s komunistickou stranou v roce 1929 postupně přešel od stranického novinaření k publicistice a niternému básnictví.
Josef Čapek (1887 – 1945) byl český malíř, spisovatel, fotograf, grafik a knižní ilustrátor. V anketě Proč nejsem komunistou komunismus zavrhuje, protože všichni umělci a tvůrci jsou svobodného ducha a ten komunisté nepotřebují. Josef Čapek se ve své eseji vyjadřuje až barokními souvětími.
PhDr. Jan Herben (1857 – 1936) byl český a československý politik, novinář, spisovatel a historik. Člen Maffie a Masarykův přítel Jan Herben na otázku - proč nejsem komunistou? - odpovídá historicko-náboženskou úvahou, v níž si na pomoc bere citace z Novéhu zákona, kroniky a historické prameny z husitství, zvláště pak táborského.
Prof. JUDr. Jaroslav Kallab (1879 - 1942) profesor Právnické fakulty, rektor Masarykovy univerzity v Brně, založil a vybudoval při právnické fakultě Ústav kriminologický, jehož byl dlouhá léta ředitelem. Ptá se, proč by měl být komunistou. Sice se mu nelíbí bezohlednost buržoazie, ale komunismus odsuzuje pro dogmatismus a špatné pochopení významu práce.
Richard Weiner (1884 - 1937) expresionistický básník, prozaik a pařížský dopisovatel Lidových novin. Napsal úvahu nikoliv Proč není komunistou, nýbrž kdy se jím stane.
Stanislav Kostka Neumann (1845 - 1947) byl básník, publicista, překladatel. Píše fiktivní dopis jistého Sáši z Prahy do Moskvy. Článek vyšel v časopise Reflektor a má jít o jakousi "parodii" prvorepublikových poměrů. Stanislav Kostka Neumann pranýřuje v článku své kolegy Fráňu Šrámka, Karla Čapka, ale zejména Ferdinanda Peroutku. Ale možná je to i vyřizování si osobních účtů s Ferdinandem Peroutkou, který pohanil jeho verše Vzhůru, barevní proletáři! Na Čapky si zase tolik netroufal - Josef Čapek ilustroval jeho knihy veršů a Karel Čapek na ně psal kladné recenze. V roce 1929 byl Stanislav Kostka Neumann jedním ze sedmi spisovatelů, kteří se postavili proti novému Gottwaldovu vedení v KSČ a byl ze strany vyloučen. Zůstal však i nadále věrný levicovému zaměření.
