Audiokniha Kronika města Kocourkova, autor Ondřej Sekora, čte Oldřich Kaiser.
TO SE PÁR CHYTRÝCH PANTÁTŮ DALO DOHROMADY… KDE ALE UDĚLALI CHYBU?
Slyšte, slyšte! Nenajde se na pohádkové mapě město s potrhlejším starostou a pány konšely. Kocourkovští zastupitelé ve složení Přetrhdílo, Semtele, Halabala, Játovím, Vymňouk & spol. zasedli na nové radnici a chopili se zvelebování ulic, budování pořádkových složek i diplomacie ve vztahu ke světu. Opomenout nelze ani jejich důmyslné vychytávky v oboru fyziky či biologie. Satiru o skopových palicích, které se v klídku české kotliny srážejí s realitou, až se děti řehtají ostošest, sice stvořitel Ferdy Mravence zasadil na panství jistého knížete pána a notně ji přitáhl za vlasy, ale…
Že je vám to přesto povědomé? To se ví. Pozdvižení kolem stěhování kostela, záměr poroučet počasí nebo způsoby ochrany majetku před rozkradači obecního vlastnictví už v roce 1947 předpověděly šmodrchance při budování socialistických kocourkovů. Ostatně určitý druh tuposti se ve správě věcí veřejných projevoval odjakživa – a je k vidění dodnes.
ONDŘEJ SEKORA
Spisovatel, novinář a ilustrátor patří ke klasikům naší literatury pro děti. Po odchodu z právnické fakulty se rodák z brněnského Králova Pole živil karikaturami pro Lidové noviny a při zaměstnání se školil na UMPRUM. Jeho postavička přičinlivého Ferdy Mravence, jež se roku 1927 objevila v časopise Pestrý týden, stojí u prvopočátků našeho komiksu a animovaného filmu a vynesla mu přízvisko „český Disney“. Své vlastenectví a sportovní zaujetí, zejména v popularizaci ragby, vyjádřil jejím prostřednictvím mj. v knihách Ferda Mravenec (1936), Ferda v cizích službách (1937) či Ferda cvičí mraveniště (1947). O autorově entomologické vášni vypovídají i Trampoty brouka Pytlíka (1939). Kvůli manželčinu židovskému původu přišel za okupace o práci. Živoření v říšských pracovních táborech Klein Stein a Osterode – kde hrál s Oldřichem Novým vězňům maňáskové divadlo – líčí jeho nedávno zpřístupněné Deníky 1944–1945. Prorockou Kroniku města Kocourkova, inspirovanou látkami kolujícími v evropské slovesnosti od raného novověku, publikoval rok před únorovým pučem. Byť si pak s komunisty sám zadal jako umělec i činovník, vyjít směla znovu až po jeho smrti roku 1971. Nyní je na trhu už její desáté vydání.
OLDŘICH KAISER
Ještě v rodném Liberci ohromoval vášní malého houslisty a živelností v dramatickém kroužku. Coby student brněnské konzervatoře a pražské DAMU uhranul filmové režiséry šarmem upřímného rebela (Láska, Setkání v červenci), posléze i svůdníka (Rumburak, Můj hříšný muž) či grázla-elegána (Velká sázka o malé pivo, Amerika, Mazaný Filip). Do roku 1985 zářil na prknech Divadla na Vinohradech, odkud odešel do Studia Ypsilon, kde své parodické sklony rozvíjel zejména v tandemu s Jiřím Lábusem. Vynalézavě tehdy bavili nejen dospělé diváky v oblíbených TV cyklech pro dospělé Možná přijde i kouzelník, Ruská ruleta, Zeměkoule nebo jako rozhlasoví Tlučhořovi, ale i nejmenší obecenstvo (Malý televizní kabaret). V letech 1993–99 působil v činoherním souboru Národního divadla. Jeden z nejžádanějších českých herců současnosti dozrál v tragikomických postavách prožívajících vnitřní svár (Tmavomodrý svět, Žralok v hlavě, Obsluhoval jsem anglického krále, Klauni apod.), což mu zajistilo tři České lvy za nejlepší mužský výkon ve vedlejší roli (Masaryk, Po strništi bos, Muž se zaječíma ušima).
Copyrights:
Audiokniha (P) & © OneHotBook, 2023. Všechna práva vyhrazena.
