Audiokniha Jiskra života - román z prostředí německého koncentračního tábora. Autor Erich Maria Remarque, čte Martin Myšička.
TEĎ NESMÍME PROHRÁT. KONEC JE NA DOHLED…
Někdejší odbojný novinář, kterého vězní v německém koncentračním táboře Mellern, už léta nevyslovil své jméno. Slyší pouze na číslo 509, což tomuto zbídačelému třicetikilogramovému kostlivci pomáhá snášet nelidskou trýzeň na těle i na duši. Na jaře 1945, kdy v dálce hřmí děla z fronty, mají však náhle i zdejší bezcitní bachaři nahnáno, protože Američané překročili Rýn a zuřící Hitler odsoudil Německo k smrti. Situace v lágru je den ode dne vypjatější a vězni 509 nezbývá než věřit v jiskřičku naděje, že se dočká osvobození. Jak ji posílit? Mohl by si vysloužit lepší jídlo v ordinaci, jenže v ní se pořád provádějí zvěrské pokusy. Mohl by prodat nezaevidovaný zlatý zub nebo vsadit na báchorku, že míval ve Švýcarsku konto, aby ho vzal pod ochranu chamtivý dozorce. Ale kdoví jestli. Především bude zapotřebí stůj co stůj přetrpět poslední týdny pekla, aby o něm mohl podat svědectví…
ERICH MARIA REMARQUE
Syn knihvazače z dolnosaského Osnabrücku byl z lavice učitelského ústavu odvelen do zákopů první světové války, kde byl záhy vážně raněn a zbytek bojů proležel v lazaretu. Frontové trauma mu dlouho nedovolovalo zapojit se plně do dění v poválečné Výmarské republice, a tak střídal různé profese i zájmy. Pocity poválečné „ztracené generace“, jejíhož klíčového německého spisovatele představuje, památně zachytil v románech Na západní frontě klid (1929), Cesta zpátky (1931) a Černý obelisk (1956). Po nástupu nacismu v roce 1933 se za humanistické přesvědčení ocitl na seznamu zakázaných autorů a jeho knihy se pálily. Perzekuce autora se vystupňovaly po holandském vydání Tří kamarádů (1938), kdy byl režimem označen za židovského zrádce. O rok později stačil emigrovat do USA, kde získal americké občanství, což se bohužel nepodařilo jeho sestře, jejíž krutý koncentráčnický osud Remarqua přiměl k napsání románu Jiskra života (1952). Hrůzy nacismu vylíčil i v prózách Miluj bližního svého (1941), Vítězný oblouk (1946) či Noc v Lisabonu (1962).
MARTIN MYŠIČKA
Rodák z Příbramska vystudoval souběžně činoherní herectví na pražské DAMU a MFF UK v oboru subnukleární fyziky. Ještě za studií hostoval v Národním divadle, v Divadle Na zábradlí či ve Studiu Ypsilon a rok před absolutoriem získal Cenu Alfréda Radoka jako talent roku 1994 (za roli knížete Myškina v Dostojevského dramatu Idiot). Od roku 1997 je ve stálém angažmá v Dejvickém divadle, kde od roku 2017 působí i jako umělecký šéf. Filmoví diváci ho znají mj. ze snímků Šeptej (1996), Jedna ruka netleská (2003), Karamazovi (2008), Protektor (2009), Občanský průkaz (2010), Díra u Hanušovic (2014), Ztraceni v Mnichově (2015) a Případ mrtvého nebožtíka (2020); příznivci televize zase ze seriálů Černí baroni (2003), Čtvrtá hvězda (2014), Vraždy v kruhu (2015), Pět mrtvých psů, Kosmo (obojí 2016), Dabing Street (2018), Zkáza Dejvického divadla nebo Bez vědomí (obojí 2019).
Copyrights:
Audiokniha (P) & © OneHotBook, 2020. Všechna práva vyhrazena.
