„Plantáže nejsou k ničemu, když žena nemá muže, kterého chce…“
Na jaře 1861 je šestnáctiletá Scarlett O’Harová svéhlavička k pohledání i na jižanské Georgii, jejíž mocipáni hledí na reformy Yankeeů s přezíravostí. Rozmazlená holka z plantáže Tara má vždy to, nač si ukáže – jen sečtělého Ashleyho ne, protože ten už dal slovo Melanii. Když ji mladík slušně odmítne, nepomůžou uražené Scarlett ani trucovité vdavky za jiného, ba ani její příkladná buldočí vytrvalost.
Její potupě navíc nechtěně přihlížel chlapík ze stejného těsta: pro místní honoraci nepřijatelný solitér, drzoun a dobrodruh Rhett Butler, jehož dravčí metody by hrdinka ráda zkoumala víc. A tak jim osud vyjde zlomyslně vstříc. Vypukne válka Konfederace s Unií, od žen v krvácejícím zázemí se očekává tatáž odvaha jako od mužů v poli a oba paličáci si lezou do rány víc, než sami chtějí.
Nejnápaditější milostná epopej americké literatury pod tlakem frontových událostí záhy přerůstá v román zrání, v němž dramatické peripetie Scarlettina vztahu k Rhettovi ukazují i způsob, jak se dá Jih léčit ze sebelásky. Z omamné sebelásky odsouzené k všeničící vichřici, aby se sobci konečně naučili milovat druhé nehledě na odlišnosti.
První polovina prózy, která byla odměněna Pulitzerovou cenou 1937 a je nejprodávanějším beletristickým dílem všech dob. V její filmové adaptaci (1939) se na plátně sváří Vivien Leighová s Clarkem Gablem. Snímek získal tehdy rekordních osm Oscarů.
