Hovory o józe a mystice 28 - audiokniha obsahuje záznamy promluv z meditačních seminářů v Modré a na Hostýně v roce 2010. Účinkuje Jiří Vacek.
Duchovní literatura je nejen zdrojem poznatků o duchovní stezce, ale dodává nám - což platí doslova i duchovní sílu tolik potřebnou pro naše denní úsilí. Názor: "Již nic nečtu, protože v duchovní literatuře již nic nového nenacházím", je velkou nevědomostí. I kdyby tomu tak bylo, což není, denní čtení zabraňuje zapomínání a navíc prohlubuje získané pochopení a rozšiřuje je. Největším přínosem tohoto pravidelného denního studia je naladění se na duchovní úroveň a následné čerpání duchovní síly, kterou myšlenky pravdy skutečně obsahují.
Je proto dobré uvedená pojednání mít po ruce pro denní potřebu a to i ta, ke kterým jsme možná zatím nedorostli. Nevíme totiž nikdy, kdy je budeme potřebovat, ale ony již nebudou v prodeji nebo nebudeme mít možnost si je opatřit. Předpoklad, že nám budou vždy dosažitelná, je velmi opovážlivý a neopodstatněný. Duchovní stezka, kterou nabízejí, je velká milost, která se rozhodně nenabízí stále a vždy. Kdo ji dnes nevyužije, zítra ji může ztratit. Dějiny nás o tom poučují velmi názorně.
Obsah:
1. O nezbytnosti studia duchovní nauky ovládání mysli a nezbytnosti pozorovatele
2. Atmavičara a lokavičara - základní zásady stezky poznání Sebe
3. O vnitřní pránajámě, o nezbytnosti očisty a pozorovatele
4. Uvědomění vědomí Já jsem rozpouštění sil nepřátelských Bohů
5. Meditační rada na pozorovatele, soustředění na vnitřní zvuk, význam sluchového pozorovatele
6. Důležitost pokory a vytrvalosti o významu společenství a Mistra
7. O pozorovateli klidu a rozpouštění výtvoru mysli
8. Prohlubování pozorovatele odstředivé a dostředivé síly, nesmyslnost zachraňování světa
9. O prvotnosti vědomí o podstatě ega pozorovatel světa
10. O důležitosti znalosti nauky pro správné rozlišování
11. O vytrvalosti a pokoře důležitost modlitby
12. Závěrečná promluva o síle společenství a nutnosti dodržování zavedené praxe
O Jiřím Vackovi
Jiří Vacek se narodil 25. 5. 1931 na svatodušní pondělí ve Slaném. Duchovní stezku nastoupil ve svých 14 letech o vánocích 1945, když po přečtení Weinfurterova "Ohnivého keře" ihned poznal, že "to je právě to, co hledal". Cvičil tak zvaná písmenková cvičení a tichou koncentraci v soustředění na duchovní srdce.
Psát a překládat duchovní literaturu začal samovolně v padesátých letech, v jejich druhé polovině. Tak se sdílel s druhými o poklady cizojazyčné literatury i o vlastní duchovní zkušenosti.
Svými překlady objevil a zpřístupnil pro Československo takové duchovní velikány, jako je např. Svámí Ramdás, Nisargadata Maharádž, Svámí Muktánanda, zenový mistr Hui-Hai, Joel Goldsmith, Sai Baba ze Širdí a další, a zejména bohatou literaturu Ramanášramu, což je jednak vlastní Mahárišiho učení, jednak spisy pojednávající o vrcholné nedvojné duchovní filosofii jíž je advaita: Jóga Vašišta, Tripura Rahasja, Advaita bódhi dipika, Kajvalja navaníta a další.
Jeho podání duchovní praxe je jasné a srozumitelné a je určeno všem bez rozdílu vyznání, vzdělání atd. Nevychází pouze z rozsáhlého studia duchovní literatury z celého světa, ale zejména z vlastních, více než 50letých zkušeností své praxe.
Svým přátelům a účastníkům meditačních seminářů pomáhá ve společných meditacích dosahovat hlubokých stavů ponoření a dokonce i zkušeností našeho pravého, božského Já.