Divadlo, divadlo, divadlo Čechov - audiokniha obsahuje novou miniserii určenou pouze pro digitální prodej, která je věnovaná divadlu a autorům s divadlem spjatým. Autor původního textu Anton Pavlovič Čechov. Účinkují Jaroslav Kepka, Marta Kučírková, Ilja Racek, Zdeněk Řehoř, Vladimír Šmeral.
Obsah:
1. Labutí píseň
Racek. Komedie o 4 dějstvích
2.Scéna Trigorina a Niny z 2. dějství
Ivanov. Drama o 4 dějstvích
3. 1. dějství, 3. obraz
4. 3. dějství, 5. obraz
5. Višňový sad. Hra
6. Strýček Váňa. Hra o 4 dějstvích
Platonov. Komedie ba dokonce fraška o 4. dějstvích
7. 3. dějství 4. výstup
8. 4. dějství 11. výstup
9. Racek. Komedie o 4 dějstvích
Tři sestry. Drama o 4 dějstvích
10. 1. dějství
11. 3. dějství
12. 4. dějství
Anton Pavlovič Čechov (*29.1.1860 - †15.7.1904)
Čechovovy hry byly často označovány za dramatizovanou beletrii, která je nejevištní, nedějová, bezkonfliktní, která není dramaticky komponovaná a je psaná potrhaným, neuspořádaným dialogem. Měřeno zákony dějového dramatu, odpovídají tyto soudy více méně skutečnosti. Ale Čechov nechtěl být měřen těmito zákony a také citlivého diváka 20. století tyto zákony přestávají uspokojovat. Vzrušuje ho Čechovova výpověď o světě a shledává tuto výpověď obsažnou, svobodnou a pravdivou. Shledává ji bohatší než výpověď, kterou o světě může poskytnout dramatická struktura, založená na jediném a sjednocujícím ústředním konfliktu, v němž se v aktivním zápase sváří jednotlivci nebo skupiny lidí protichůdných zájmů. Koryto dramatického děje v těchto hrách směřuje úporně k "neznámému cíli," pravidla nedovolí ději "uhnout na žádnou stranu", hra vybírá životní materiál jen v tom množství a v té podobě, kterou uzákoněná struktura dovolí, která se jednotnému, souvislému a k vytčenému cíli (k rozuzlení) směřujícímu ději hodí. Jinými slovy: už sama struktura si životní materiii vybírá, upravuje, redukuje, sama struktura se chová diktátorsky a svými formálními zákony ovlivňuje obsah díla, apriorně formuje obraz skutečnosti. Nová struktura, jejíž základy klade svými dramatickými díly Čechov, se proti této redukující síle ustálené dramatické formy bouří ve jménu svobodnější práce s životním materiálem a tedy ve jménu pravdivějšího, neredukovaného a nijak apriorně neupravovaného obrazu života. "Umělecká literatura se právě proto jmenuje umělecká, protože líčí život takový, jaký ve skutečnosti je. Jejím posláním je bezpodmínečná a čestná pravda," napsal Čechov.
Leoš Suchařípa
