Audiokniha Budoucnost lidstva: Náš úděl mezi hvězdami ukazuje, kam by lidstvo mohlo dospět v oblasti kosmických letů, zlepšování člověka a osidlování vesmíru. Autorem je astrofyzik Michio Kaku, čte Miroslav Táborský.
„Život je příliš křehký, než aby byl uložen na jediné planetě. Musíme vypracovat záložní plán.“
Michio Kaku je vědec s verneovskou představivostí, jíž nečiní potíže rozletět se kosmickými sférami rychlostí světla. Věhlasný mistr myšlenkových experimentů navýsost přístupně uvažuje, jak a kdy by lidstvo – nyní na stupni energetického rozvoje 0,7 podle Kardašova – mohlo uspět ve snaze nedržet se při Zemi a nespokojit se s krůčkem k Měsíci.
Předpokládá to ovšem přizpůsobit k obrazu svému Mars, probádat slibné měsíce velkých planet, zřídit si přestupní stanice u hranic Sluneční soustavy a poté zamířit k nejbližším exoplanetám, na které už s nadějemi hledí stovky teleskopů.
Kakuovy vize poodhalování tajů vesmíru, kde zajisté nejsme sami, stavějí na pokroku robotiky i nanotechnologií, počítají s fúzními raketami i se zásadním zdokonalením lidské inteligence, jež se od pravěku skvěle přizpůsobovala proměnlivým podmínkám. Máme důvod. Naši hvězdnou štaci u žlutého trpaslíka typu G2V dříve či později čeká katastrofa, takže se vydejme budoucnosti vstříc. Štěstí přeje připraveným!
MICHIO KAKU
patří k nejrespektovanějším astrofyzikům současnosti. Narodil se japonským přistěhovalcům v kalifornském San José, jako šestnáctiletý si v garáži sestrojil první urychlovač částic, s vyznamenáním absolvoval Harvard (1968) i Berkeley (1972). Od roku 1977 přednáší teoretickou fyziku na New York University. Na cestě ke svatému grálu svého oboru – nastolení souladu mezi teorií obecné relativity a kvantovou mechanikou – formuloval s přispěním kolegy Keidžiho Kikkawy strunovou teorii pole (1974). V mediální popularizaci vědy kráčí ve stopách vynikajících předchůdců Carla Sagana a Richarda Feynmana. Své futuristické vize, pověstné nakažlivým optimismem, přiblížil několikrát i českým snílkům: zatímco v pracích Hyperprostor a Paralelní světy objasňuje teorie vyšších dimenzí a představu multiverza, ve Fyzice nemožného, Fyzice budoucnosti a v Budoucnosti mysli promýšlí nové rámce schopností rodu Homo sapiens.
MIROSLAV TÁBORSKÝ
vystudoval učitelství fyziky na PedF v Hradci Králové (1985) a DAMU (1987). Do prvního angažmá nastoupil v Kladně, prošel několika metropolitními scénami a od roku 1996 je oporou souboru Divadla v Dlouhé. Za roli Jindřicha v Topolově Konci masopustu obdržel Cenu Alfréda Radoka 1997. Alternuje i v Divadle Járy Cimrmana. Filmoví diváci si jeho tvář a podmanivý hlas vybaví ze snímků Tankový prapor, Černí baroni, Svatba upírů, Kolja, Lotrando a Zubejda, Tmavomodrý svět, Mazaný Filip, Operace Silver A či z hexalogie o Básnících. Za roli tlumočníka Passera ve španělském filmu Dívka tvých snů obdržel v roce 1999 Goyovu cenu, a tak ho vyhledávají i zahraniční filmaři (Duna, Bídníci, Kletba bratří Grimmů, Muž, který se směje, Hostel). Vedle účasti v desítkách televizních seriálů je činný též v rozhlase a dabingu – namluvil např. Vy-víte-koho v sérii o Harrym Potterovi.
Copyrights:
Audiokniha (P) & © OneHotBook, 2020. Všechna práva vyhrazena.
