Audiokniha Bez návratu: kniha první, autor Jakub Hoza, čte Miroslav Černý, režie Ondřej Černý.
Solar #1
V DĚSIVÉ TEMNOTĚ DALEKÉHO VESMÍRU NENÍ NIC NEŽ BOLEST, KREV A SMRT…
Rok 2320. Z popela spálené Země se díky nesmrtelnému vůdci přezdívanému Strašák zrodila Spojená solární federace a jediné místo, kam se mohla rozpínat, byl nekonečný vesmír. Nikdo však netušil, jaké hrůzy se skrývají v jeho hlubinách.
Když se jedna ze základen na okraji kolonizovaného prostoru odmlčí, prověřit situaci se vydává jednotka bojových klonů – mezi nimi i čerstvě povýšený desátník Jan Jansen. Mají zbraně, výcvik i zkušenosti a není nic, s čím by si nedokázali poradit. Tedy skoro.
Po nepříjemně blízkém setkání třetího druhu zůstává Jansen sám a bez naděje na záchranu na palubě křižníku LSSF Deimos. Vysílačka mlčí, vzduch se plní jedovatými výpary a skrze paluby se propaluje kyselina. O tom, že loď uvízla v gravitačním poli černé díry, není třeba mluvit.
Může to být ještě horší? Desátník Jansen se brzy přesvědčí, že ano. Možná že černá díra vůbec není tím, čím se zdá být, a že v jejích temnotách číhá hrozba, s jakou se lidstvo dosud nesetkalo…
MIROSLAV ČERNÝ
Český herec narozený v Olomouci. Hraje v Divadle Tramtarie, U stolu, Polárka, Divadlo Scéna, působil v Divadle Feste, Národním divadle Brno, v Šumperku a Chebu. V osobním dotazníku uvádí, že miluje kvákošský boty, nemá rád zbytečné otázky a během dne se dokáže objevit na třech až čtyřech různých místech. Mezi jeho záliby patří odehrát za jeden den co nejvíce představení. Snaží se prý totiž o zápis do Guinessovy knihy rekordů v počtu představení za den, týden a měsíc.
JAKUB HOZA
Narozen roku 1978 v Benešově. Přestože si dlouho myslel, že by mu slušel klobouk a bič, vystudoval nakonec obor „Elektronické počítačové systémy“ a nyní pracuje v IT oddělení jedné nejmenované zdravotní pojišťovny. Píše především „deviantní“ dark fantasy a „splatterpunkové“ akční sci-fi. Dosud publikoval osm knih (Theatre Macabre, Okovy osudu, Projít ohněm, Do pekla a zpět, Jako sama smrt, Spálená země, Sochaři masa a Bez návratu) a občas přispěje povídkou do časopisu Pevnost. Hoza se více než třicet let zabývá teoretickým i praktickým studiem boje zblízka, především chladnými zbraněmi. Některé stěny jeho pražského bytu jsou ověšeny ocelí tak, že vypadají jako hradní zbrojnice. Kromě toho se věnuje především rodině a psaní. Občas si znovu s chutí přečte něco od svých oblíbených autorů Sapkowského, Kulhánka a Pratchetta.
