Stín

Audiokniha Stín obsahuje stejnojmennou novelu, první a zároveň poslední prózu scénáristy Jiřího Křižana. Čtou Josef Somr a Pavel Batěk.

Novelu Stín napsal Jiří Křižan v roce 1968, ale jejího českého vydání se nedožil. Naději na vydání zhatila normalizace. V roce 1990 se stala předlohou filmu Tichá bolest, který natočil režisér Martin Hollý s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. Na pultech knihkupectví se objevila až v roce 2018 díky Knihovně Václava Havla.

Je to příběh tiše prožívané bolesti a smíření. Jankův děda umírá s vědomím, že páchané zlo v posledku ničí více ty, kteří jej páchají nebo kteří mu třeba jen nečinně přihlížejí, a to bez ohledu na konkrétní dobu. A je to samozřejmě i příběh vyznání, lásky vnuka ke svému dědovi. Právě v těchto ohledech je to příběh mocný stejně jako slivovice, kterou Jankův děda po své svatbě zakopal kdesi na zahradě, aby tam ve vysmoleném soudku zrála a ubíhajícími léty získávala na síle.

JIŘÍ KŘIŽAN:
Z jeho přibližně dvacítky scénářů pro český film jsou nejznámější Kaňon samé zlato, Stíny horkého léta, Postavení mimo hru, Signum Laudis, Pasáček z doliny, Prodloužený čas, Outsider, Cesta na Jihozápad, Tichá bolest, Je třeba zabít Sekala a O rodičích a dětech.  V roce 1981 byl za scénář filmu Signum Laudis navržen na Státní cenu Klementa Gottwalda, kterou ovšem odmítl převzít.

V lednu 1989 zakládá petiční výbor za propuštění Václava Havla. Ve stejném roce je spoluautorem petice Několik vět, spoluzakládá Občanské fórum a po prvním zvolení Václava Havla prezidentem se stává jeho poradcem. V druhé polovině 90. let se vrací k tvorbě. A hned za první realizovaný scénář Je třeba zabít Sekala obdrží v roce 1998 Českého lva. O rok později získává obdobné ocenění za stejný scénář v Polsku. Pro televizní obrazovky vytvoří dva seriály – Na lavici obžalovaných justice a Záchranáři.  Posledním zfilmovaným dílem je slovenský snímek Pokoj v duši (2009). Až do své předčasné smrti pečuje o rodinný majetek v Brankách na Valašsku.

JOSEF SOMR:
Rodák z Vracova u Kyjova patří mezi nejobsazovanější české herce. Po studiu JAMU hrál postupně v divadlech v Českém Těšíně , Brně a Pardubicích. V roce 1965 nastoupil do pražského Činoherního klubu. Třináct let poté přešel do souboru činohry Národního divadla, kde působil až do roku 2001. Je dvojnásobných držitelem Ceny Thálie za nejlepší herecký výkon roku (1997, 2001). Počet jeho filmových rolí dosahuje už půl druhé stovky, televizní i rozhlasové práce se snad ani spočítat nedají. Po debutu v dramatu Obžalovaný (1964) natáčí několik filmů ročně.

Nezapomenutelné navždy zůstanou postavy výpravčího Hubičky z oscarových Ostře sledovaných vlaků, Ludvíka Jahna v Žertu či kuchaře Serváce v pohádce Tři veteráni. V roce 2011 obdržel Českého lva za celoživotní přínos českému filmu. Z řady seriálových rolí zaujal postavou trafikanta Soumara v sérii Byl jednou jeden dům. Televize využívala jeho podmanivý hlas i při tvorbě večerníčků, například v Bubácích a hastrmanech. Stovky rozhlasových rolí a četeb na pokračování jsou na počátku jeho další mistrovské profese – načítání audioknih. Jejich nástupem se okamžitě řadí mezi nejvyhledávanější interprety.

PAVEL BATĚK:
Absolvent DAMU patří mezi nejvýraznější herce své generace. Po hostováních na několika nejen pražských scénách strávil 11 let na prknech Vinohradského divadla. V roce 2015 přechází do Národního divadla.

Před kamerou se objevuje nejdříve epizodně v televizních seriálech – Redakce, Ulice, Kriminálka Anděl. Po titulní roli ve filmu Zejtra napořád (2014) dostává větší příležitosti v seriálech Mordparta, České století, Labyrint či První republika. Velký ohlas vzbudí ztvárněním režiséra Otakara Vávry v seriálu Bohéma.

Kromě herectví se věnuje aktivně i hudbě (The End Of Colours, Salome). Pro vydavatelství Tebenas načetl audioknihu Věže, příběh 11.září (2015).