Hodnocení (70)

Dobrá detektivka, s pěkným přednesem 👍

Strašný odpad, který by neměl být označován jako detektivka. Většina "děje", kteří poslouchají, které vůbec nesouvisí se zločinem, který se měl stát, ale je to pouhé mlácení prázné slámy a generování nudné výplně. Malá, odstrašující ukázka (je oficiálně volně dostupná na internetu). Problém je, že na takových úletech je celý (ne)příběh postaven: Vrátily se do kuchyně. I když bylo léto, v domě se držel chlad, a tak Tereza před prohlídkou zatopila v kamnech. Teď najednou v místnosti, kterou za ty roky začaly brát jako samozřejmost, znovu vnímala detaily, jež ji kdysi okouzlily. Teplo sálající z kachlových kamen. Výhled na pastvinu. Široké, lety vybledlé fošny na podlaze. Dřevěný stůl s deskou plnou koleček od mokrých hrnků a talířů, fleků od inkoustu a škrábanců od dětských hraček a kočičích drápků: to všechno jsou stopy po životě, nikdy se jim nebránila, naopak, vítala je. U tohohle stolu učila Stelu hrát oko bere a krájet houby na tenké plátky, tady 26 vypálila černým cejchem pekáčem s první husou, kterou kdy upekla (a která byla jako z gumy, protože Terezu nenapadlo ji v troubě přiklopit). Tady postavila Stela hrnek s jakou na barevný papír a do dřeva se navždy otiskl zářivě růžový půlkruh. Na tomhle stole zemřel Mourek II. Na své poslední dny si ho vybral jako útočiště a oni to akceptovali a se stařičkým kocourem, stočeným do klubíčka mezi slánkou a stojánkem na ubrousky, až do jeho posledního nádechu večeřeli, pili kafe a hráli člověče, nezlob se. Stačilo sednout si k tomu stolu a mohla z jeho rýh číst svoji minulost.

Kniha není špatná i když spíš než detektivka je to pohled do životů lidí v beskydské vesničce. Co je ale opravdu špatné, je naivní, blahosklonný a jak už někdo pojmenoval výše, uvzdychaný přednes. Vhodné pro bibli, ale ne například pro padoucha, který pak zní jako naivní dítě (ostatně jako všichni aktéři). Díky tomu bylo velice těžké doposlouchat.