Rosemary má děťátko

Audiokniha Rosemary má děťátko obsahuje hororový příběh, jehož autorem je Ira Levin. Čte Pavla Beretová.

SNAD V KAŽDÉM DOMĚ SE TU A TAM STANE NĚCO HROZNÉHO…

Ďábelský rok 1966. Novomanželé Woodhouseovi si pronajali byt v honosném činžáku na newyorské Sedmé avenue, počali v něm první dítě a budoucí otec zázračně obdržel lukrativní hereckou roli. Rosemary jde z toho stresu hlava kolem, nicméně naštěstí hned vedle bydlí pan a paní Castevetovi, kteří rozptýlí její těhotenské chmury, seženou jí lepšího gynekologa a dodají i nápoj na zmírnění bolestí. Řeklo by se „milí sousedé“ – jenže ti dva jsou čím dál vlezlejší. Náhoda střídá náhodu, nehoda nehodu a tíseň nastávající matky, že se kolem ní děje něco nekalého, povážlivě sílí. Rosemary ví, že musí mít oči na stopkách a uši našpicované, ale co se tu chystá? To se teprve ukáže v domě hororové pověsti, který nadchl už zástup autorových předchůdců.

Podle mysteriózního thrilleru natočil Roman Polański stejnojmenný film (1968) s Miou Farrow. Roku 2014 román pro HBO adaptovala i jeho krajanka Agnieszka Hollandová.

„V oboru napětí si Levin počíná jako švýcarský hodinář, který ze zbytku konkurence nadělá příštipkáře z krámků se smíšeným zbožím.“ - Stephen King

IRA LEVIN
znal přepjatou tvář rodného New Yorku neobyčejně důkladně. Syn americkožidovského hračkáře z Bronxu a absolvent filozofie a anglistiky na Newyorské univerzitě byl od dětství přitahován děsivými legendami „města, které nikdy nespí“. Napětí se učil stupňovat v divadelních hrách (Kritikovo rozhodnutí, Osidla smrti) a v knižní prvotině Polib mne a zemřeš (1953, č. 1993). Vrcholný kousek hororové sugesce předvedl v románu Rosemary má děťátko (1967, č. poprvé 1976), který po třiceti letech doplnil o volné pokračování Rosemary a její syn (č. 1997). Znamenitou směs drtivé reality s nočními můrami namíchal ještě v novele Stepfordské paničky (1972, č. 1975; film Franka Oze s Nicole Kidmanovou), v níž popsal proces zotročení žen ve středostavovských domácnostech. Postupy vědecké fantastiky si vyzkoušel v próze Ten báječný den (1970, č. 1994) a promítl je i do thrilleru Hoši z Brazílie (1976, č. 1994), kde vyvolal ducha nacistického vraha Mengeleho. Románové dílo nestora amerického hororu bylo kompletně – a místy opakovaně – zfilmováno, což platí také o jeho dalším mistrovském thrilleru Někdo se dívá (1991, slov. 1993; film Phillipa Noyce se Sharon Stoneovou).

PAVLA BERETOVÁ
pochází z Ostravy, kde s ní už od dětství spolupracovali režiséři pohádek z tamního studia České televize. Po dokončení DAMU (2008) se stala členkou činohry pražského Národního divadla. Mimo mateřskou scénu vystupuje v A-Studiu Rubín a na prknech Dejvického divadla a La Fabriky. Roku 2009 byla nominována na cenu Alfréda Radoka jako talent roku a na cenu Thálie za nejlepší ženský herecký výkon v dramatu Kauza Salome podle Oscara Wildea. Různorodé polohy svého talentu prokazuje jak v televizních seriálech (Ulice, Soukromé pasti, Nevinné lži apod.) a pohádkách (Kdyby byly ryby), tak v psychologických nebo detektivních snímcích (Hodina klavíru, Případ pro lyžaře). Objevuje se též v celovečerních filmech (Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka, Jako nikdy, Teorie tygra ad.).

Copyrights:
Audiokniha (P) & © OneHotBook, 2020. Všechna práva vyhrazena.