Audiokniha Šumavský upír, autor Miloslav Švandrlík, čtou Jaroslav Plesl, Jaromír Meduna, Marek Holý a další. Režie Jakub Tabery.
Projekt 3x 100 hororů přináší čtenářům ve třech svazcích kompletní soubor všech povídek, které na téma hrůzy, mystiky, záhrobí a nevysvětlitelných záhad napsal Miloslav Švandrlík.
Autorův vynalézavý způsob, jak čtenáře vyděsit či alespoň postrašit, a přitom ho vtipně pobavit, si konzumenti příběhů o upírech, krvelačných monstrech nebo vlkodlacích oblíbili už dávno. Důkazem je mimo jiné i umístění Švandrlíkovy knihy „100 nejlepších hororů“ v první desítce knih, které si mládež zapsala do čtenářských deníků žáků 9. tříd základních škol.
První svazek obsahuje 100 povídek z velké části těch nejstarších, z nichž některé už byly zveřejněné v knihách Draculův švagr a Rakev do domu a vzbudily u čtenářů nebývalý ohlas.
Soubor povídek, které mají společné téma: napětí, strach, hrůzu a děs. A že je Miloslav Švandrlík neobyčejně vynalézavý ve strašení a nahánění husí kůže, se můžete přesvědčit i vy sami. Bát se se Švandrlíkem je neobyčejný čtenářský požitek, který ovšem nevede k deportaci na psychiatrickou kliniku, ale ke čtenářskému maratonu až na konec knihy.
MILOSLAV ŠVANDRLÍK
Narodil se v Praze roku 1932. Dva roky studoval na DAMU, nejprve herectví, po půlroce přešel na režii. Následný přestup na FAMU se mu nezdařil a proto nastoupil jako asistent režie u Vesnického divadla v Praze. Po návratu z vojenské služby pracoval půl roku jako vychovatel korejských dětí. Od té doby se věnuje psaní. Ve svém románu Černí baroni představuje postavu Kefalína.
Švandrlík, který brzy po vojně zůstal na volné noze a živil se psaním povídek a fejetonů pro noviny a časopisy. Největší oblibu ovšem Švandrlík získal knihou Černí baroni aneb válčili jsme za Čepičky, v níž na základě vlastních zkušeností líčí osudy příslušníků PTP. Román byl napsán v období „pražského jara“, po tomto období nesměl M. Švandrlík nějakou dobu publikovat, s výjimkou Dikobrazu. Přispívání do tohoto humoristického časopisu bylo skoro celá sedmdesátá léta jeho jediným živobytím. Vysypal za ten čas z rukávu tisíce námětů na vtipy kreslené Jiřím Wintrem-Nepraktou. Společně s ním také asi rok vystupoval ve společných estrádách. Napsal několik rozhlasových a televizních scénářů. Zemřel v Praze v roce 2009.
