Hra podle slavného románu Kena Keseyho Vyhoďme ho z kola ven
Příběh známý z filmu režiséra Miloše Formana z roku 1975, ověnčeného pěti Oscary
Před šedesáti lety vyšel poprvé román Kena Keseyho Vyhoďme ho z kola ven. Příběh o zneužití moci, manipulaci s vědomím lidí, o strachu a touze člověka vzdorovat nátlaku, o léčení vlastních komplexů týráním slabších proslavil film Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem.
Českou rozhlasovou adaptaci uvedla v premiéře stanice Vltava v červnu 2022.
Do Ústavu pro duševně choré se přichází léčit svérázný Randle Patrick McMurphy, který
svou nespoutanou energií strhne všechny pacienty, a naruší tak zaběhlý řád a rigidní systém,
v jehož čele stojí vrchní sestra Ratchedová. Příběh, který proslavil oscarový snímek Miloše
Formana s Jackem Nicholsonem v hlavní roli, získal svou rozhlasovou podobu poprvé.
Předlohou známého filmu i divadelního scénáře Přelet nad kukaččím hnízdem je román amerického spisovatele Kena Keseyho z roku 1962, který čeští čtenáři znají pod názvem Vyhoďme ho z kola ven. Divadelní hru Přelet nad kukaččím hnízdem napsal na motivy knihy Dale Wasserman. Autorkou rozhlasové adaptace je Petra Lásková, autorem překladu Luděk Kárl.
Vypravěčem v knize je indián Bromden, jenž si jako jeden z mála uvědomuje rozsah moci a nesprávnost počínání vrchní sestry. Aby sám sebe ochránil, předstírá, že je hluchoněmý. V jeho vyprávění se mísí halucinace, představy a vzpomínky na dětství i změnu v zaběhlém rutinním řádu po příchodu nového pacienta. Divadelní, filmové i rozhlasové zpracování však staví do středu právě McMurphyho, člověka, jenž vybočuje z většinové společnosti a následně čelí jejímu útlaku.
„McMurphy je trochu grázl a výtržník, ale zároveň sympaťák, který se snaží vymezit proti systému, do něhož se dobrovolně dostal, a zpočátku si neuvědomuje, jak to může být
nebezpečné,“ vysvětluje režisér Aleš Vrzák. „Ve hře se dostáváme do mikrosvěta psychiatrické léčebny, v němž má někdo moc naprosto bezohledně zacházet s lidskými životy. Když to celé zvětšíme do světových rozměrů, běhá z toho mráz po zádech. Přelet nad kukaččím hnízdem je o svobodě člověka.“
Aleš Vrzák do ústřední role excentrického McMurphyho, jenž se odmítá podřídit nesmyslným pravidlům a autoritám, obsadil Jiřího Vyorálka. Vrchní sestru ztělesňující systém zavedených stereotypů, nařízení, moci a kontroly ztvárnila Helena Dvořáková. Indiána Bromdena, jemuž se díky McMurphymu podaří vyrůst, hraje Pavel Šimčík. Role dalších pacientů z léčebny si rozdělili Ondřej Rychlý, Radek Holub a Filip Kaňkovský. Rozhlasové zpracování se ještě více soustřeďuje na fungování malé skupiny v uzavřeném prostoru, které nedovoluje jedinečnost.
I proto se režisér spolu se zvukovým designérem Janem Trojanem a zvukovým mistrem Tomášem Pernickým rozhodli, že v rozhlasovém studiu vytvoří co nejrealističtější prostředí připomínající psychiatrickou léčebnu. Kromě stolu a židlí nechybělo ani prosklené výdejní okénko, různé skleničky, prášky, karty a další rekvizity. Elektrické zařízení pro kabinu sester, které Bromden v závěru prohodí oknem, představovala stará lednice. Většina zvuků se nahrávala živě přímo při natáčení – jak kroky a pohyby herců, tak pleskání karet o stůl nebo šoupání židlí.
Nerealistickou, snovou a až strašidelnou rovinou je v rozhlasové hře šeptané, zpívané a různě rytmicky interpretované rozpočítávadlo rozhodující o tom, kdo půjde z kola ven. Dětské hlasy členů Dismanova rozhlasového dětského souboru nepříjemně útočí na emoce posluchačů a vzbuzují pocit, že před dobře propracovanou a zažitou mašinerií nelze utéct...
OSOBY A OBSAZENÍ:
