Není – audiokniha literárních reportáží a fejetonů na téma pomíjení. Autor Mariusz Szczygieł, čte Helena Dvořáková a Petr Štěpán. Režie Ondřej Černý.
Audiokniha vypráví o dramatickém životě české básnířky Violy Fischerové; o neblahém osudu majitelky slavné pražské vily Miladě Müllerové; o stárnoucím autorově otci, který přijíždí opakovaně do Prahy, aby ji naposledy viděl; o polských spisovatelkách-dvojčatech, která předstírala, že nejsou Židovkami; o důchodci, který kvůli konci světa prodal svůj majetek; o albánském malíři, jehož obrazy neměly za komunismu ten správný druh optimismu; o polském sochaři-perfomerovi, jehož díla mizí z veřejného prostoru, protože provokují; o ženě, která umlátila dítě, ale nadále zůstala učitelkou, a mnoha dalších.
Tématem těchto příběhů jsou nejen různé druhy ztrát, které autor shrnuje pod pojem "není", ale také to, co zůstává a s čím se musíme potýkat - smutek, nostalgie, skryté touhy. Autor chápe "není" pokaždé jinak, snaží se nás přimět k zamyšlení nad tím, co "není" v našem vlastním životě, a nutí nás přemýšlet o významu vzpomínek. Přes své vážné ladění je to kniha o pocitu bezpečí a přátelství, o snech a rituálech. "Ale především je to kniha o lásce," říká sám autor.
Podle hlasování polských čtenářů se jedná o nejlepší reportáže desetiletí a nejlepší publikaci roku 2018. Kniha Není byla nominována do finále Ceny Ryszarda Kapuścińského i na literární cenu Nike.
V roce 2020 vydalo nakladatelství Dokořán a Jaroslava Jiskrová – Máj.
MARIUSZ SZCZYGIEŁ
Mariusz Szczygieł je polský novinář a spisovatel, čechofil propagující ve své vlasti současnou českou kulturu i zvyky. Vystudoval Ekonomické lyceum Štefana Žeromského v Legnici (1985) a politické vědy a žurnalistiku na Varšavské univerzitě (2000). Od roku 2001 se věnuje kultuře a historii Československa, respektive České republiky. Na podzim 2006 publikoval knihu esejistických reportáží Gottland mapující posledních sto let české historie. Małgorzata Szejnertová o něm v předmluvě k výběru z reportáží Neděle, která se přihodila ve středu, napsala: „píše skvěle, zná váhu slova, významu, pointy a především fakt.“
HELENA DVOŘÁKOVÁ
Vystudovala herectví na JAMU, poté působila v Městském divadle v Brně, kde hostovala už během studia a kde na sebe výrazně upozornila. V roce 2006 přesídlila do Prahy a stala se členkou souboru Divadla v Dlouhé – v roce 2007 získala Cenu Alfréda Radoka za postavu Faidry a Thálií byla oceněna roku 2011 za výkon ve hře Polední úděl. V roce 2018 obdržela cenu Thálie také za herecký výkon v rozhlasové hře Hilda. Na stříbrném plátně se objevila například ve filmech Stínu neutečeš (2009), Schmitke (2014) nebo Lída Baarová (2016). Známá je ze seriálů Četnické humoresky, Černá sanitka, Život a doba soudce A. K. či Kriminálka Anděl.
PETR ŠTĚPÁN
Petr Štěpán je český herec a dabér. V letech 1992–1996 vystudoval činoherní herectví na brněnské JAMU. Po několika rolích mu Stanislav Moša nabídl stálé angažmá v Městském divadle Brno. Hostoval také na jevišti Divadla pod Palmovkou v Praze v inscenacích Gazdina roba a Přelet nad kukaččím hnízdem. V televizi vystupoval v seriálech Ošklivka Katka, Ordinace v růžové zahradě 2 a Cesty domů.Také se věnuje dabingu.
