Meditativní kniha z třicátých let spisovatele a malíře Josefa Čapka, který po vzoru Komenského Labyrintu, líčí symbolickou cestu životem. Čtou Alois Švehlík, Nikola Heinzlová, Jakub Nemčok.
Filozofický esej z roku 1936 spadá do posledního období literární tvorby Josefa Čapka a je počítán mezi jeho nejvýznamnější opusy díky snaze o postižení smyslu a podstaty lidské exis-tence. Autor a jeho druhé já zde vedou živou rozpravu o podstatných setkáních na cestě živo-tem: s tělem, duší, různými věky člověka, smrtí, přírodou, uměním. Se vzorem v postavě v Komenského Labyrintu světa a ráje srdce, líčí symbolickou cestu člověka a konečný obrat do vlastního nitra, „do domu srdce svého“. Za vrcholný znak lidství pokládá autor svobodnou duši, nezatíženou malostí a strachem.
Pro audio knižní podobu upravil a režijně vedl Pavel Soukup.
JOSEF ČAPEK
Malíř, grafik, dramatik, prozaik a autor próz pro děti, žurnalista, výtvarný teoretik a kritik. Jeho slovesné dílo se vyvíjelo v těsném vztahu k výtvarné tvorbě. Zpočátku psal krátké prózy s bratrem Karlem, rozsáhlou část jeho díla tvoří texty o umění.Vzhledem k tomu, že se intenzivně angažoval v protifašistickém odboji, byl již 1. září roku 1939 zatčen a vězněn v koncentračních táborech. Zemřel anonymně, pravděpodobně v dubnu 1945 v Bergen-Belsenu v Dolním Sasku. Mezi knihy Josefa Čapka patří např. Nejskromnější umění, Ze života hmyzu (s K. Čapkem), Povídání o pejskovi a kočičce či Jak se dívat na moderní obrazy.
Nahrávka vznikla podle knihy Josefa Čapka Kulhavý poutník. Text © Josef Čapek, 1936. Pro tři hlasy upravil Pavel Soukup. Čte Alois Švehlík, Nikola Heinzlová, Jakub Nemčok. Scénář, režie Pavel Soukup. Zvuk a technická redakce Jan Koukal. Hudba Milan Svoboda. Trubka Zdeněk Šedivý. Kontrabas Ondřej Soukup. Vyrobilo studio Soundguru. Design obálky © Martin Urbánek. Úprava obalu pro CD Natalie Oweyssi. Odpovědný redaktor Vojtěch Machálek. Vydalo Tympanum, s. r. o., 2022.
