Audiokniha Démanty noci, autor Arnošt Lustig, čtou Kryštof Bartoš, Pavel Batěk, Hanuš Bor, Ondřej Brousek, Taťjana Medvecká, Jakub Nemčok, Martin Písařík, Kajetán Písařovic, Martin Preiss, Matouš Ruml a Jan Vlasák.
PŘÍLIŠ RYCHLÉ DOSPÍVÁNÍ V NELIDSKÝCH PODMÍNKÁCH
Jedna z nejpůsobivějších knih české literatury je dodnes znepokojivě aktuální. Realita židovských ghett, koncentračních táborů a transportů smrti je nahlížena očima dětí.
„Démanty čistých srdcí v temnu noci všeobecné beznaděje.“ Tak zní motto povídek Arnošta Lustiga, který sám prošel několika koncentračními tábory, o hrůzách utrpení židů za druhé světové války. Vyprávění je o to naléhavější, že realitu židovských ghett, koncentračních táborů a transportů smrti zde zakoušejí děti, které dospěly až příliš rychle. Ervín musí vzít kalhoty a zlatý zub svému pár hodin mrtvému otci, aby mohl v ghettu opatřit jídlo nemocné matce a sestře, které už dlouho nic nejedly… Chlapec ukradne králíka chovaného pro komandanta SS kvůli nemocné kamarádce. Když jí ho nese, je dívka už pryč… Chlapec Kuřátko se snaží se svým slepým dědečkem přežít v troskách varšavského židovského ghetta… Díky Lustigovu vypravěčskému umu je jedna z nejpůsobivějších knih české literatury dodnes znepokojivě aktuální.
"Každá povídka tvoří svou svébytností samostatné umělecké dílo. Těžko uvěřit, že jsou to jen literární příběhy." The Times Literary Supplement
"I pod hrozbou smrti si Lustigovi hrdinové dokáží zachovat svou slušnost. jejich charaktery září jako krystaly uprostřed temnoty." Curt Leviant, Washignton Post Book World
AUDIOKNIHA VZNIKLA ZA PODPORY MINISTERSTVA KULTURY ČR.
ARNOŠT LUSTIG
Prozaik, scenárista, novinář, pedagog, který věnoval podstatnou část své tvorby holocaustu, ale především člověk s velkým Č. Arnošt Lustig byl pro mnohé ztělesněním lidskosti a humanity, které se prolínají veškerým jeho dílem. A mimo jiné právě proto patří k nejvýznamnějším světovým autorům zabývajícím se tímto tématem. Arnošt Lustig nám vždy bude připomínat, jak důležité je zůstat člověkem a nepřestávat mávat křídly.
Na začátku všeho stály jeho osobní zkušenosti z koncentračních táborů Terezín, Osvĕtim-Birkenau a Buchenwald. V dubnu 1945 se mu povedlo utéct s kamarádem z transportu smrti, který mířil z Buchenwaldu do Dachau. Až do konce války se ukrývali v Praze, kde se také zúčastnili Květnového povstání. Z celé jeho rodiny nakonec přežily pouze matka, sestra a sestřenice. Židovská masová vražda se již brzy měla stát leitmotivem většiny jeho autorské tvorby.
Po osvobození začal v Praze studovat obchodní akademii, na podzim 1945 přešel na Vysokou školu politických a sociálních věd, kde vystudoval novinářství. Profesní dráhu započal v Československém rozhlase v roce 1948 jako válečný dopisovatel z arabsko-izraelského konfliktu. V šedesátých letech patřil v Československu k nejprodávanějším autorům, jeho knížky vycházely ve více než půlmilionovém nákladu. Mezi lety 1961 a 1968 pracoval jako scenárista Filmového studia Barrandov. Filmy natočené podle jeho předloh a scénářů obdržely řadu ocenění na festivalech v Amsterodamu, Locarnu, Benátkách, Pesaru, Monte Carlu, Mannheimu, San Sebastianu. Do filmu Obchod na korze (1965), vůbec prvního československého filmu oceněného Oscarem (1966), napsal dialogy. Pak strávil coby zakázaný spisovatel a scenárista přes dvacet let v emigraci, především ve Spojených státech, a za opuštění republiky ho československý komunistický režim odsoudil k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. V USA se mu dostalo cti číst vlastní tvorbu v Bílém domě i Kongresu. Na The American University ve Washingtonu, D. C., se stal profesorem literatury, tvůrčího psaní a filmu.
Po listopadu 1989 pracoval a žil střídavě ve Washingtonu, D. C., a v Praze. Doma v Čechách postupně publikoval 23 beletristických knih a řadu knih esejů, filozofických úvah, projevů a novinových článků. Dostalo se mu mnoha poct a významných funkcí – mimo jiné byl čestným předsedou Společnosti Franze Kafky a společnosti Česká hlava, členem filmové poroty Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Stal se nositelem mezinárodní literární Ceny Franze Kafky, ceny Emmy za televizní scénář, laureátem Americké akademie umění a literatury za celoživotní literární přínos, dvojnásobným nositelem Národní židovské ceny ve Spojených státech, nositelem Ceny Bʼnai Bʼrith. Byl pasován rytířem Řádu Marka Twaina. Za novelu Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou byl navržen na nejprestižnĕjší americkou Národní knižní cenu, kterou však nezískal, protože tou dobou ještě nebyl americkým občanem. Opakovaně byl v užším seznamu nominovaných spisovatelů na Nobelovu cenu, za celoživotní dílo byl nominován na Mezinárodní Man Bookerovu cenu i na Pulitzerovu cenu. V roce 2018 byl digitálně zrestaurovaný film Démanty noci uveden na Filmovém festivalu v Cannes.
V srpnu 2020 byl v Praze založen Nadační fond Arnošta Lustiga za účelem šíření a rozvíjení humanistického odkazu jeho celoživotního díla.
