Audiokniha Alias Grace obsahuje historický příběh, který je založený na skutečných událostech. Autorka Margaret Atwoodová. Čte Lucie Pernetová.
OZNAČENÍ VRAŽEDKYNĚ JE CEJCH. ZATOČILO S NÍ PRÁVO NEPRÁVEM?
Ve staré Kanadě se píše rok 1859 a původem irská služtička Grace Marksová sedí už šestnáctým rokem ve vězení za vraždu svého pána a jeho rozverné hospodyňky. Soud dospěl k přesvědčení, že Grace je oba ještě v dívčím věku zabila a až do zatčení se projevovala neobyčejně chladnokrevně. Protože jí obhájce ex offo poradil hrát nepříčetnou, unikla šibenici a vyvázla „pouze“ s doživotním trestem, byť možná žádný zločin nespáchala. Kdo je tu oběť? To hodlá na popud dobročinného spolku vypátrat zapálený příznivce rodícího se oboru psychiatrie dr. Simon Jordan, který začal za odsouzenou docházet, aby ji přiměl mluvit – pochopitelně za nejpřísnějších viktoriánských opatření. Zrcadlo nastavené dávnému kanadskému justičnímu dramatu nám zásluhou autorky světové extratřídy umožní zjistit leccos o odsouzené, o době, o sobě i o povaze lidské pravdy. Jsme přece vždy a všude „tím, co si pamatujeme, ale i tím, co zapomínáme“.
Podle románu natočila společnost Netflix v roce 2017 oceňovaný televizní seriál se Sarah Gadonovou (Nebezpečná metoda, Cosmopolis, Rozhořčení) a Annou Paquinovou (Piano, X-Men, True Blood) v hlavních rolích.
MARGARET ATWOODOVÁ
První dáma kanadské literatury považuje spisovatelskou profesi za závazek svědomí a vystupuje jako výrazná občanská aktivistka. Své postoje definovala už v žalozpěvu Z hlubin (1972, č. 1998), který odráží její dospívání – nechodila do školy a učila se s otcem entomologem v quebecké divočině – a dosud zůstává nejpůsobivějším kanadským románem o ženském sebeurčení. Studovala na Torontské univerzitě, posléze na Harvardu, na mnoha vysokých školách později přednášela. Za románovou dystopii Příběh služebnice (1985, č. 2008) získala historicky první Cenu Arthura C. Clarka. V knize Alias Grace (1996, č. 2018, seriál Netflix) přezkoumala slavný soudní proces s údajnou vražedkyní Grace Marksovou. V letech 1984–1986 byla viceprezidentkou PEN klubu. Za rozsáhlé dílo se jí dostalo celosvětového uznání. Je mj. laureátkou elitní Ceny Franze Kafky (2017) udělované v Praze a dvojnásobnou držitelkou Bookerovy ceny: za prózu Slepý vrah (2000, č. 2001) a za nejnovější Svědectví (2019, č. 2020). Česky vyšla valná většina jejích románů – Ublížení na těle, Žena k nakousnutí, Loupení jehňátek, Muzeum zkamenělin, Přežívá nejsmutnější, Penelopiáda, Pýthie – či povídkové sbírky Modrovousovo vejce, Hra na vraha a Dobré kosti. Do mezinárodní knižnice William Shakespeare 400 přispěla hravou parafrází klasikovy Bouře, vydanou pod názvem Kus temnoty (2016, č. 2017).
LUCIE PERNETOVÁ
Všestranně nadaná herečka rodem z Teplic nastoupila po absolvování mosteckého gymnázia bez průpravy jako elévka do tamního Městského divadla, kde ztvárnila mj. Shakespearovu Julii. Po šesti letech přešla do pražského Divadla ABC, kde strávila 13 sezon (titulní role v Mam’zelle Nitouche, Barbora v Saturninovi, Bess v Prolomit vlny atd.), a nyní je na volné noze. Účinkuje např. ve Studiu Dva, v Divadle v Dlouhé, v příbramském Divadle Antonína Dvořáka a v Českém rozhlase. Hrála v TV filmech Dva na schodišti, Crash Road, Až kohout snese vejce, v pohádce Boháč a chudák i v řadě seriálů. Svůj podmanivý hlas propůjčila Tryskomyši ze Studia Kamarád. Spoluzakladatelka pohybového souboru Lindo, hop! vyznává motto „Miluj tanec v sobě, ne sebe v tanci“.
Copyrights:
Audiokniha (P) & © OneHotBook, 2021. Všechna práva vyhrazena.
