Audiokniha Sophiina volba obsahuje literární klasiku od Williama Styrona. Čte Martin Stránský.
„Nikdy se nemohla vymanit z dusivého vědomí, že v jejím životě byla doba, kdy hrála roli účastnice na plánovaném zločinu.“
V patře jednoho brooklynského penzionu v létě 1947 zatím nic nenasvědčuje tomu, že už by se civilizace otřepala z tragédie, kterou jí způsobila největší válka v dějinách. Přisprostlý Nathan se tu propadá stále hloub do spárů paranoie, kdežto jeho milenku Sophii nepřestávají trýznit zážitky, jimiž si jako polská katolička prošla v osvětimském koncentračním táboře, kde ji sadističtí esesáci přinutili k osudovému rozhodnutí. Co všechno se o jejich patologickém vztahu i o hrůzách holokaustu dozví jejich soused Stingo, jenž v hotýlku pracuje na své prvotině a současně procitá z naivity mládí? Lze vůbec ještě po Osvětimi normálně žít, smát se, věřit ve vyšší dobro nebo psát básně? A jak jinak porazit morální dilemata zplozená Zlem, které nepřišlo shůry, nýbrž se rodí v našem světě a mají ho na svědomí konkrétní lidé?
Podle knižní předlohy, která se podle deníku Le Monde řadí mezi sto nejvýznamnějších románů 20. století, natočil roku 1982 režisérAlan J. Pakula stejnojmenný film s Meryl Streepovou (Sophie; za roli oceněna Oscarem), Kevinem Klinem (Nathan) a Peterem MacNicolem (Stingo). Dílo ve formě opery (2002) zhudebnil britský skladatel Nicolas Maw.
WILLIAM STYRON
Rodák z Newport News na pobřeží amerického státu Virginia vystudoval elitní Dukeovu univerzitu v Durhamu a záhy se ze židle nakladatelského redaktora přesunul do vlastní pracovny. Tak jako autobiografický Stingo z jeho nejslavnější knihy Sophiina volba (1979, Národní knižní cena 1980, č. poprvé 1984) nezapřel jižanské kořeny a propletl je s celoživotním tématem viny a trestu, což platí jak pro jeho debut, dynastickou ságu Ulehni v temnotách (1951, č. 1974), tak např. pro historický román z otrokářských časů Doznání Nata Turnera (1967, č. 1972), za nějž obdržel Pulitzerovu cenu. Dopadem korupce na umění se Styron zabývá v próze Zapal tento dům(1960, č. 1973). Válečné nasazení a stavy těžké deprese, k nimž ho dovedly frontové zážitky z Koreje spolu s dědičnou predispozicí po otci, plasticky vylíčil v memoárech Dlouhý pochod (1952, č. 1965) a Viditelná temnota (1990, č. 1993). Lyričtější polohy jednoho z nejvýraznějších moderních klasiků americké literatury představuje soubor vzpomínkových povídek Ráno na pobřeží (1993, č. 1995).
MARTIN STRÁNSKÝ
Debutoval jako elév na prknech Horáckého divadla v rodné Jihlavě. Po absolutoriu DAMU nastoupil do stálého angažmá v plzeňském Divadle J. K. Tyla v Plzni, v roce 2004 hostoval v Národním divadle v Brně a účinkoval v komponovaném pořadu Martina Hilského uvedeném v rámci Letních shakespearovských slavností na Pražském hradě, kde se později představil i jako Jago v Othellovi (2008). Nyní je stálým hostem pražského Divadla pod Palmovkou. Pravidelně se objevuje v TV seriálech (Ulice, Kriminálka Anděl, Místo nahoře,Pojišťovna štěstí, Ordinace v růžové zahradě 2, Doktoři z Počátků apod.) a ve filmech (Pravidla lži, Boží duha, Peklo s princeznou, Hrobník, Habermannův mlýn, Ženy, které nenávidí muže, Occamova břitva, Pražské orgie atp.) V dabingu, jemuž se věnuje přes čtvrt století, je jeho největším úspěchem Cena Františka Filipovského 2011 za ztvárnění seriálového Dr. House (Hugha Laurieho).
Copyrights:
Audiokniha (P) & © OneHotBook, 2020. Všechna práva vyhrazena.
