Audiokniha Čtení mysli podle Petra Doležala 1/4 obsahuje hororové povídky Petra Doležala. Účinkují Petr Doležal, Matěj Formánek, Matouš Koupal, Dominika Doležalová a Radka Švitká.
Audiokniha je výsostným územím tmy. Stačí přivřít oči a stanete se součástí podmanivé iluze, kterou jste dosud ochutnali pouze z útržků snů nad ránem. Takové jsou mé mluvící knihy, ve kterých každá myšlenka dostává křídla aby doletěla ke svému posluchači a on užaslý zjistil, že hrdinové příběhů povstali ze stránek knih... Petr Doležal
OBSAH:
1. Pilotní díl přenese posluchače do horkého léta, ve kterém se parta kluků vydá osvěžit do vod hluboké pískovny. Jeden z nich se snaží překonat strach ze skoku do vody. Neumí totiž plavat, ale toto přísně střežené tajemství nikomu neprozradí v obavě, že by s ním nikdo nekamarádil. Začne se tedy modlit před skokem a když už stojí na samém kraji, zaslechne varující hlas toho druhého v sobě.
A večer onoho dne, kdy jej všichni opustili v pohrdání nad jeho zbabělostí, začíná s učením, jak se dívat skrze oči na přízraky, co nosí lidé ve svých hlavách.
2. Vítr – na Vichrném kopci stojí opuštěný dům, kolem kterého se rozkládá zpustlá zahrada. K domu přichází chlapec s dívkou, která nese ve svém náručí malé dítě. Stavení ji děsí, ale chlapec ji posléze přemluví a ona na chvíli ztrácí své obavy, sotva spatří dům zevnitř. Když v něm uklidí a uvaří si polévku, vítr nesměle zaklepe na okno jako hladový pocestný, ale chlapec místo pozvání ke stolu před ním pevně okno dovře. Rozlobený vítr zatlačí kouř, který doposud stoupal kolmo k oblakům, dovnitř a když chlapec otevře dveře aby vyvětral, vítr vtrhne za nimi.
3. Šepot – Malý Miro je od narození postižený ztrátou tří prstů na pravé ruce. Před posměchem kamarádů nachází úkryt u svého dědy, který pracuje jako vizážista mrtvol a učí chlapce, co vše se musí s těly udělat než se vystaví k poslednímu rozloučení při velkém obřadu. Tvrdí mu, že mrtví nás stále slyší a když přiveze z márnice bývalou slavnou herečku, která se zabila skokem z mostu, zeptá se ho Miro, zda nemůže být živá, když hrála čarodějnice a princezny. Děda užaslému dítěti vypráví příběh o Ozvěně mrtvých, což je měděná trubka čouhající z hrobu, která spojuje svět živých a mrtvých.
4. Fanynka – Peggy je věrnou fanynkou světově slavné popové zpěvačky Luisy. Nepatří však k běžným fanynkám, jenž sice uznávají svůj idol, ale jak dospívají tak se jejich zájem vytrácí. Peggy jde ve svém obdivu až na samý okraj reality a jednoho dne, sotva usedne k zrcadlu, nemůže uvěřit, co v jeho odrazu spatří. Stává se obráceným negativem slavné zpěvačky. V opojení podobou vybíhá na ulici a dívky, mezi které patřila ještě včera i ona, ji obdivují a jsou ochotny udělat vše pro získání její přízně. Peggy uvěří, že je opravdová Luisa. A když jednoho dne někdo zazvoní u dveří skromného domku na kraji města, kde Peggy žije, nasadí si kapuci a bez zaváhání otevře svému osudu.
5. Šlépěj – Starý policejní inspektor vypráví o nejpodivnějším případu své kariéry před zaplněným divadelním sálem. Zdánlivě banální případ vraždy ženy v Cihlové věži doprovázel totiž nevysvětlitelný otisk bosé nohy v zaschlé krvi oběti. Nikdo z vyšetřovatelů netušil, komu mohl patřit a pracovalo se s dvěma variantami. Pachatel, nebo náhodný svědek. Rozuzlení se však vymyká všem racionálním praktikám.
6. Krutovláda hodinového strojku – Zkušený hodinářský mistr opravil za svůj život tolik hodinek, že málem přišel o zrak. Proto jednoho dne v šeru svého krámku přiložil omylem ušní naslouchadlo na hruď zákazníka místo na plášť hodinek. S hrůzou zjistil že v muži, namísto srdce, tepe hodinový strojek. Správně vytušil, že přicházející století je stoletím krutovlády hodinového strojku nad lidskou rasou. Byl prvním, kdo ze svých hodinek vyjmul srdce a tím zastavil odpočet. I když se snažil lidi ve městě, kde žil, varovat, neuvěřili mu a byl, za zničení hodin na Orlojové věži, odsouzen k doživotní službě ohlašování, úderem na zvon, míjejícího čas. Zprvu nikoho nepřekvapilo, že přežil své vrstevníky, ale když ve městě pod ním umírali lidé o dvě generace mladší, stal se morbidní senzací.
