Zbraslavská kronika

Zbraslavská kronika - audiokniha obsahuje rozhlasovou četbu ze středověkého rukopisu. Čte Jaromír Meduna. Režie Lukáš Hlavica.

Zbraslavská kronika (Chronicon aulae regiae) je mimořádné literární dílo českého středověku. Vznikala v letech 1305–1339 v cisterciáckém klášteře na Zbraslavi, založeném českým králem Václavem II. Opati Ota Durynský a Petr Žitavský v ní zachytili důležité události českých a v mnohém i evropských dějin období let 1253–1338. Za husitských válek byl rukopis dovezen do Jihlavy, dnes je uložen ve Státním okresním archivu Jihlava. V roce 1998 byl prohlášen za archivní kulturní památku. Literární kvality tohoto latinského rukopisu, dostupného v českém překladu, vedly k rozhodnutí uvést pasáže z ní v roce 700. výročí narození Karla IV. jako rozhlasovou četbu na pokračování.
Zbraslavská kronika (Chronicon Aulae regiae) je svým rozsahem, faktografickým bohatstvím a myšlenkovým rozpětím naše největší předhusitská kronika. Časově zahrnuje dobu od smrti Přemysla Otakara II. v roce 1278 do roku 1338. Autoři kroniky Ota Durynsky a Petr Žitavský byli opaty zbraslavského cisterciáckého kláštera. Zatímco její první pisatel, opat Ota, pojal dílo jako klášterní kroniku s legendární oslavou zakladatele kláštera krále Václava II., jeho nástupce, vzdělaný Petr Žitavský, dobře informovaný, často přímý účastník řady politických událostí, diplomat a oddaný stoupenec Přemyslovců, se snažil do kroniky zaznamenávat a glosovat události bezprostředně poté, co proběhly, a to nejen v českých zemích, ale i daleko za jejich hranicemi. Jako vynikající stylista a básník tak dal vzniknout vrcholnému středověkému dějepisnému dílu celoevropského významu.
Zbraslavská kronika se zachovala jen v několika rukopisech, z nichž zřejmě nejstarší je rukopis vatikánský, objevený a popsaný Františkem Palackým v roce 1837 při jeho italské cestě. Ten je však tvořen pouze druhou knihou kroniky. Úplný je rukopis jihlavský, který jako jediný obsahuje všechny tři knihy. Vznikl v sedleckém klášteře v poslední čtvrtině 14. století a do Jihlavy byl spolu s ostatními cennostmi kláštera uložen za husitských válek, kde zůstal zapomenuty až do druhé poloviny 18. století, kdy jej objevil historik Jan Petr Cerroni.
První kniha kroniky, jež je především oslavou krále Václava II., zakladatele zbraslavského kláštera, obsahuje vedle zmínek o Přemyslu Otakaru II. také vyprávění o vládě Václava III., Rudolfa Habsburského či Jindřicha Korutanského. Dále pojednává o nástupu Lucemburků na česky trůn, o životě Jindřicha VII. a zachycuje zrušení templářského řádu i smrt papeže Klimenta V. Ve druhé a třetí knize jsou letopiseckým způsobem zaznamenány události z let 1317 až 1338, mezi nimiž například nechybí živě vylíčený popis návratu mladého Karla do Čech.
Zmíněný jihlavský rukopis napsaný na 185 pergamenových listech rukou několika písařů, opatřený koženou vazbou s mosaznými nárožníky a puklicemi, má vedle historické hodnoty i nesmírnou hodnotu uměleckou, a to především pro dvě celostránkové kresby tří posledních přemyslovských
králů a tři panovníků lucemburské dynastie a jejich manželek, jež představují významnou knižní ukázku středověkého výtvarného umění z období tzv. gotického krásného slohu. Nyní je rukopis, v roce 1998 prohlášený za archivní kulturní památku, uložen ve Statním okresním archivu Jihlava a evidován pod inventárním číslem 692 jako součást archivního fondu Archiv města Jihlava do roku 1848, oddělení Úřední knihy a rukopisy.
Renata Pisková , ředitelka Státního okresního archivu Jihlava s využitím prací Václava Novotného, Zdeňka Fialy, Františka Hoffmanna a Heleny Nedbalové

Protože jsme komponovaly četbu na pokračování ve vysílacím čase určeném pro beletristická díla, musely jsme mnoho řádek škrtnout. To, co režisér Lukáš Hlavica s Jaromírem Medunou natočili, je strhující obraz slávy i krize Českého království jako důležité součásti evropského křesťanského západu.
Alena Zemančíková , dramaturgyně Českého rozhlasu